Dvacet let práce pro přírodu Bílinska

publikováno: 13.3.2023, kategorie: Zajímavosti, autor: Kateřina Táborská

Sdílet:

Dvacet let své existence letos slaví Bílinská přírodovědná společnost. Jejím cílem je propagace a ochrana přírody na Bílinsku a také přírodovědné vzdělávání. Za dobu své působnosti členové společnosti vybudovali několik geologických expozic, obohatili sbírky Národního muzea, starají se o unikátní přírodní lokality a vydali celou řadu knih. Jejich přírodovědnými kroužky prošlo na sedm desítek dětí. 

V počátcích organizace, před dvaceti lety, stáli tři lidé se silným vztahem k přírodě. „Věděli jsme, že v okolí je obrovsky nedoceněná příroda a krajina. Vadilo nám, že je tento kraj pro celou republiku zařazen v kategorii ošklivý a nehodný pozornosti. Ze svých profesí jsme věděli, že to není pravda, a chtěli jsme na to upozorňovat,“ vysvětluje důvody vzniku Bílinské přírodovědné společnost její předseda Karel Mach, povoláním geolog Severočeských dolů a.s. Kromě geologů tvoří významnou část organizace také třeba ornitologové, kteří pořádají řadu přednášek, práci s mládeží se pak věnují pedagogové. Členové společnosti se věnují péči o drobné přírodní lokality v okolí, ale také třeba o Bořeňskou naučnou stezku.

Zázemí našla organizace v prostorech bílinského gymnázia, kde také řadu let působil přírodovědně turistický oddíl Bílinské Sojky. „Kroužkem za ta léta prošlo na sedmdesát dětí a měli jsme vynikající úspěchy na dětských soutěžích, například Zlatý list nebo Indiánská stezka,“ říká Karel Mach. Těžkou ránu však mládežnické pobočce způsobil covid a dlouho trvající rekonstrukce v budově gymnázia, kdy byla mimo provoz klubovna. Kvůli téměř dvouleté nucené pauze se zastavila přirozená obměna dětí, ty starší odešly na studia a mladší se už přilákat nepodařilo. „Naštěstí v práci s dětmi pokračují čtyři učitelky z okolí, které jsou našimi členkami. Dále jezdí s dětmi na přírodovědné soutěže a dvě z nich dokonce na svých školách vedou kroužky,“ doplňuje předseda.

Právě v budově bílinského gymnázia odstartoval úspěšný projekt venkovních expozic hornin. Před lety tam Bílinská přírodovědná společnost na dvoře vybudovala první z nich, aby se děti o geologii mohly učit na reálných a dostatečně velkých vzorcích hornin regionu. Věhlas bílinské expozice se začal šířit a do dnešních dnů už jich členové společnosti vybudovali dalších pět. „Naší výhodou je velká podpora od Severočeských dolů, odkud můžeme získávat exponáty. Spolupracujeme ale i s dalšími těžebními společnostmi v okolí, takže máme vzorky z kamenolomů i jiných lokalit.“

Posledním velkým počinem Bílinské přírodovědné společnosti bylo vybudování naučné stezky a zpřístupnění Radovesické výsypky u Bíliny. „Chtěli jsme k ní přitáhnout pozornost lidí. Obyvatelé Bíliny byli zvyklí ji vnímat jako rostoucí hromadu hlíny, z níž jde prach a hluk. Dnes je to ale krajina, která se vrací přírodě a lidem. Vyznačili jsme proto přes bývalou výsypku turistickou trasu, díky které je možné po modré značce přejít z bílinského náměstí až do Kostomlat pod Milešovkou. Ve spolupráci s krajem, městem a Severočeskými doly jsme také připravili informační systém,“ vyjmenovává Karel Mach. Na různých místech tak mohou turisté narazit na více než dvacítku tabulí, které přinášejí informace o přírodě, historii, geologii i rekultivaci krajiny. Mapku s vyznačením naučných cedulí i stezky si mohou zájemci vyzvednout zdarma v infocentru v Bílině. Tam jsou v prodeji také knihy, které o přírodě píší a vydávají členové společnosti. Bílinská přírodovědná společnost se podílela též na výstavbě outdoorové učebny přírodních věd, která se nachází na okraji Radovesické výsypky a používají ji děti ze zdejších škol.

A co dalšího chystá Bílinská přírodovědná společnost pro veřejnost? Třetihorní prales. Buduje ho už řadu let u jedné tůně na výsypce. „Chceme, aby lidé viděli živý obraz toho, jak kdysi vznikalo uhlí. Zkusili jsme proto vysázet rostliny, které odpovídají třetihorám, a teď čekáme, až nám vyroste prales,“ dodává s úsměvem Karel Mach.