Žatecké muzeum vystavuje keltský poklad

publikováno: 7.4.2018, kategorie: Výstavy, autor: Petr Holodňák

Sdílet:

Unikátní nález ze Stebna, starý více než dva tisíce let, se vůbec poprvé představuje veřejnosti. K vidění bude v žateckém muzeu jen do konce dubna, v květnu se pak objeví v Praze na expozici Keltové v Čechách.

Unikátní soubor keltských předmětů náhodně objevil na katastru obce Stebno již v roce 2015 Matěj Rampas z Jesenice. Nález ohlásil a odevzdal do Národního muzea v Praze. Místo bylo odborně prozkoumáno a předměty prošly konzervačními a restaurátorskými zásahy. V žateckém muzeu je po celý duben tento poklad vůbec poprvé představen veřejnosti. Od konce května pak bude k vidění v souborné expozici Keltové v Čechách v prostorách Národního muzea v Praze.

Objeven byl v lesním porostu v lokalitě Nouze nad pravým břehem Podvineckého potoka. Předměty byly uloženy u tří nápadných žulových balvanů v hloubce 30 cm. Soubor tvořila unikátní bronzová nádoba (tzv. teglia), první svého druhu ve střední Evropě. V ní byl položen bronzový náramek, na kterém byly navlečeny tři opaskové kroužky. Dalších šest kroužků leželo v nádobě volně. Okolo bylo množství keramických střepů z další nádoby. Opodál se podařilo najít ještě zlomek bronzového nákrčníku a bronzové slitky.

Bezesporu nejhodnotnějším předmětem z celého pokladu je bronzová nádoba - teglia. Ta byla vyrobena v některé z etruských dílen ve střední Itálii na přelomu 4. a 3. století př.n.l. Opatřena je horizontálním uchem s ataší v podobě lidského obličeje. Jde nepochybně o zobrazení Gorgony – ženské démonické bytosti. Gorgony byly tři sestry, které bohové proměnili v příšery. Asi nejznámější z nich byla Medúza, kterou si mnozí z nás pamatují z filmu Souboj titánů. V Itálii jsou podobné nádoby celkem početné, ve všech případech jsou však ataše uch ztvárněny jako vyobrazení celých bytostí či zvířat. Nádoba ze Stebna s vyobrazením pouze lidského obličeje je tak první svého druhu v Evropě. Mísa byla součástí honosných jídelních servisů a sloužila společně s bronzovým džbánem k omývání rukou během hostiny.

Ostatní bronzové předměty mají obdoby např. v hrobech jak v Čechách, tak ve střední Evropě. Náramek byl násilně deformován, z nákrčníku byl uložen jenom zlomek, možná další části byly žárem přetaveny do podoby bronzových slitků. Kroužky jsou součástí honosného ženského opasku, kdy byly kombinovány s organickým materiálem, kůží či textilem. Keramická nádoba, která byla na místě záměrně rozbita, je zdobena kruhovými kolky. Tato výzdoba byla velmi oblíbena především v 5. století př.n.l., ale může ojediněle přežívat až do přelomu 4. a 3. stol. př.n.l., kam celý poklad datujeme.

Nález je vysvětlován jako výsledek jednorázového rituálního úkonu, kdy byly do země uloženy záměrně poškozené předměty patřící ženě. Jako schránka byla použita bronzová nádoba, která jako jediná poškozena nebyla. Při rituálu hrála bezpochyby významnou roli přítomnost tří obřích žulových balvanů, u kterých byl poklad zakopán.

Výstavu doplní přednáška Keltský poklad ze Stebna a nové nálezy z Podbořanska, která se uskuteční v úterý 17. dubna od 17,00 hodin v hlavní budově muzea, Husova 678. Mgr. Vojtěch Peksa a PhDr. Petr Holodňák přiblíží unikátní depot z mladší doby železné a další nové archeologické nálezy z Podbořanska.

Foto: Sbírka Národního muzea v Praze.