reklama Speciál magazínu: Vánoce ve všech podobách
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Výstava v teplickém muzeum: 1813 - 1913 - 2013

publikováno: 31.7.2013, kategorie: Vzdělávání, autor: Bohuslava Chleborádová

Sdílet: facebook twitter google+

Dvousetleté výročí napoleonské bitvy u Chlumce letos připomíná celá řada akcí. Mezi ně patří i výstava v teplickém muzeu nazvaná 1813 - Teplice - Srdce Evropy. Až do konce září si můžete v jízdárně zámku připomenout nejen tuto bitvku, ale i stoleté oslavy z roku 1913. O třech rocích s třináctkou na konci si můžete přečíst v zajímavém článku kurátorky teplického muzea.

1813 – od tragického požáru 1. června 1793 uplynulo dvacet let. Teplice se změnily v moderní lázeňské město, které směle konkurovalo nejen českým, ale i zahraničním lázním. Požáry válek jež ničily Evropu byly hašeny daleko za hranicemi panství a dobu napoleonských válek, velkých bitev a složitých diplomatických jednání pociťovaly Teplice dlouho pouze zprostředkovaně. Na sklonku léta 1813 se však rušné události přiblížily městu na dohled. Rok 1813 vtahoval Střední Evropu do válečného víru a Napoleonova snaha o její ovládnutí se postupně začala dotýkat i Severních Čech. Ve dnech 29. - 30. srpna 1813 se nedaleko Teplic odehrála významná bitva, ve které zvítězila protinapoleonská koalice a která předcházela bitvě národů u Lipska a zatlačení Napoleona s jeho vojsky do „sladké Francie“. 9. září 1813 podepsali v Teplicích představitelé mocností nové rakousko - ruské a rakousko – pruské spojenecké smlouvy, 3. října byla podepsána dohoda také s Británií. Rakousko se definitivně připojilo k protinapoleonské koalici. V té chvíli se Teplice staly nejslavnějším lázeňským městem Evropy a doslova jejím srdcem, které rozproudilo další události. Válečné události se samozřejmě projevily v lázeňské sezóně menším počtem návštěvníků, ale i tak v soupise hostí nechyběla slavná jména. Již v dubnu se v Teplicích na soukromé návštěvě objevil ruský car Alexandr I. Rovněž v dubnu zahájil poslední teplický pobyt také Johann Wolfgang Goethe, který ve svém deníku popsal napjatou atmosféru v Evropě i v Teplicích samotných a glosoval lázeňský život vyrovnávající se s raněnými, s přítomností špehů, špionů a uprchlíků, mezi které ostatně patřil on sám, když opustil Výmar z obavy před válečným střetnutím. Stejně jako o tři měsíce později Johanna Wagnerová, jež
s teprve dvouměsíčním synem Richardem opustila Drážďany a hledala v Teplicích klid. Pobýval zde také výmarský vévoda Carl August i saský král Anton.
Bitva u Chlumce nejenže odvrátila nebezpečí hrozící Teplicím, ale měla zásadní vliv na další vývoj událostí. Její význam je připomínán nejen tisíci stránkami odborné i populární literatury, vzpomínku na památnou bitvu oživují rovněž pomníky a památníky vztyčované na bitevním poli a v jeho okolí již od roku 1817. V roce 1835, u příležitosti položení základního kamene ruského pomníku, došlo v Teplicích k dalšímu setkání představitelů vítězných mocností, kteří dostali Teplice opět do středu zájmu celé Evropy.

1913 - svádělo lázeňské město bitvu s postupující industrializací a realizovalo dlouhodobě připravované velkolepé oslavy stého výročí bitvy, při nichž byl za přítomnosti arcivévody Karla konečně odhalen rakouský pomník. V Teplicích byla součástí oslav také výstava „Teplice před 100 lety“ pořádaná Městským muzeem, které tímto upozornilo na jednu z linií svého poslání - udržování historické paměti prostřednictvím postupně nabývaných exponátů. Napoleonika byla předmětem akviziční činnosti muzea od počátků jeho činnosti a jádro dnešního bohatého souboru tehdy doplnil ze svých sbírek Carlos Clary-Aldringen, jehož předkové se zúčastnili rakouských diplomatických misí k pařížskému dvoru císaře Napoleona.

2013 - teplické muzeum, bohatší o stoleté zkušenosti, se opět připojuje k oslavám výročí bitvy. Výstavou poukazuje na stále živý napoleonský kult i na specifickou charakteristiku jeho doby, které se staly bohatým pramenem pro literaturu, výtvarné umění, užité umění nebo numismatiku a později i film. Staly se také předmětem odborného i laického bádání i objektem sběratelských vášní. Bezprostředně po skončení napoleonských válek se nositelem informací staly zejména grafické listy šířící povědomí o hlavních aktérech tohoto období, o mnoha dalších významných osobnostech i událostech a přinášely také žádané informace o strategii významných bitev. Díky možnostem nastupujících reprodukčních technik, jakými byla litografie a ocelorytina, se mohla vydání opakovat a povědomí o epoše předávat dalším generacím. Jako nositelé historické informace, ale také jako svědkové vývoje grafického umění a jeho reprodukčních možností se grafické listy 19. století, včetně odkazů na napoleonskou éru, objevily také ve významné zámecké grafické sbírce Clary-Aldringenů, která je fragmentárně uchována ve sbírkách regionálního muzea. Poválečné přestěhování muzea do teplického zámku a posléze i převzetí části zámeckých sbírek se kolekce napoleonik spojily, a dnes je muzeum prezentuje jako jeden ze svých velmi cenných souborů. Díky bohaté fotografické sbírce může podat reportážní svědectví o bohatém programu oslav v roce 1913, které vzdaly hold nejen těm slavným, ale také tisícům bezejmenných vojáků a civilistů, jimž bitva poznamenala život. Současná výstava si neklade za cíl popis událostí krok za krokem, ale snaží se přinést svědectví o událostech měnících osudy států i jednotlivců, o době která ovlivnila historický i umělecký vývoj celého následujícího století.