reklama 300 turistických cílů na jednom místě
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

O víkendu bude možné pozorovat dvě zatmění

publikováno: 27.2.2007, kategorie: Vzdělávání, autor: Zdeněk Tarant

Sdílet: facebook twitter google+

Dvě mimořádná pozorování připravila na víkend hvězdárna na hradě Hněvín v Mostě. Nejprve bude možné v sobotu nad ránem pozorovat mimořádně zajímavý a výjimečný úkaz - zákryt Saturnu Měsícem. Ze soboty na neděli v noci pak přijde letošní jediné zatmění Měsíce. Mimořádné pozorování na Hvězdárně Hněvín proběhne z pátku 2. 3. na sobotu 3. 3. mezi 3,35 až 4,13 hodin ráno, kdy dojde k zákrytu planety Saturn Měsícem. Úkaz bude o to zajímavější, že k jeho začátku dojde za neosvětlenou stranou Měsíce, který bude sice jen jeden den před úplňkem, ale přesto bude zajímavé pozorovat jak postupně mizí Saturnovi prstence jakoby bez důvodu, neosvětlená strana Měsíce nebude vidět. Naposled byl tento úkaz u nás pozorovatelný 3. listopadu 2001. Další podobné pozorování bude možné ještě 22. května. V noci ze soboty na neděli pak můžete na hvězdárně pozorovat úplné zatmění Měsíce, jediné zatmění roku 2007 pozorovatelné z našeho území a u nás viditelné v celém svém průběhu. východ Měsíce 17 h 20 min, 3. 3. 2007 vstup Měsíce do polostínu 21 h 18 min, 3. 3. 2007 začátek částečného zatmění 22 h 30 min, 3. 3. 2007 začátek úplného zatmění 23 h 44 min, 3. 3. 2007 střed zatmění 00 h 21 min, 4. 3. 2007 konec úplného zatmění 00 h 58 min, 4. 3. 2007 konec částečného zatmění 02 h 11 min, 4. 3. 2007 výstup Měsíce z polostínu 03 h 24 min, 4. 3. 2007 západ Měsíce 06 h 48 min, 4. 3. 2007 Jak k měsíčnímu zatmění dochází? Celé to souvisí se třemi tělesy sluneční soustavy – tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy (Měsíc a Země ) vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi polohou Měsíce a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit zatmění Měsíce. Zemský stín si ze Země můžeme představit jako koláč, který je směrem do středu tmavší a tmavší. Kruhový tvar je způsobený tvarem stínidla – tedy naší zeměkoulí. Tento stín vržený do prostoru má dvě části – polostín na okraji a úplný stín uprostřed. Vstoupí-li Měsíc pouze do polostínu, pozorovatel na Zemi může maximálně postřehnout, že je měsíční kotouček na jednom okraji poněkud okraden o jasnou záři. Kdyby na Měsíci v tom okamžiku stál nějaký astronaut, viděl by, že Země zčásti zakrývá Slunce a také by mu neunikl slabý naoranžovělý prstýnek okolo naší rodné planety způsobený Sluncem osvětlenou zemskou atmosférou. Čím víc by byl astronaut blíže ke stínu úplnému, tím více by byl sluneční kotouč Zemí zakryt. Pokud by mu však za Zemí zmizelo Slunce úplně, nacházel by se již v plném stínu. A teď zpět na Zemi – odtud bychom mohli spatřit, jak je z Měsíce „ukrojena“ část kotoučku a jak on sám čím dál více vplouvá do čehosi velmi tmavého. Po více než hodině úplňkový Měsíc zcela mizí v zemském stínu a chytá velmi zvláštní naoranžovělý, nahnědlý nebo našedlý nádech způsobený zbytkovým světlem Slunce lomeným směrem do stínu Země zemskou atmosférou. Nastává úplné měsíční zatmění. To trvá několik málo okamžiků a pak už se na opačné straně začne zase objevovat Sluncem ozářená část Měsíce až je zase úplněk celý.