reklama Speciál magazínu: Vánoce ve všech podobách
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Pyrotechnici likvidují u Mariánských Radčic tuny munice

publikováno: 26.3.2014, kategorie: Vzdělávání, autor: Michal Soukup

Sdílet: facebook twitter google+

V Evropě jedinečný archeologický výzkum se koná v těchto dnech na předpolí lomu Bílina. Archeologové z Akademie věd zkoumají území, které sehrálo za 2. světové války významnou roli. Odkrývají totiž jedno z postavení německého protiletadlového dělostřelectva. Odkryvem ornice se dostávají k základům kanónů i těžké munici, která je stále aktivní.

Archeologové se průzkumem předpolí dolu Bílina vrací především do válečných let, kdy bylo české pohraničí s Podkrušnohorskou uhelnou pánví součástí Třetí říše. Německá armáda a letectvo potřebovalo velké množství pohonných hmot. „Produkce ropných polí v Rumunsku a v Maďarsku nestačila pokrýt německé válečné potřeby. Proto museli nacisté vyrábět syntetické pohonné hmoty z hnědého uhlí. Došlo k prudkému rozmachu povrchové těžby. Němci do lomů nasadili výkonnější lopatová a korečková rýpadla a vlaky. Zakladače na výsypkách, které známe z dnešních dní, konstrukčně vychází z druhoválečných. Vytěžené uhlí putovalo do chemické továrny nedaleko Litvínova, kde se z něj vyráběly syntetické pohonné hmoty. Na sto tisíc tun pohonných hmot bylo potřeba jednoho milionu tun uhlí,“ říká vedoucí výzkumu Petr Čech z Akademie věd. 

„Klíčovou chemickou továrnu si Němci chránili nejmodernější vojenskou technikou. V letech 1944 a 1945 umístili na vrcholky Krušných hor a v půlkruhu od jejich úpatí postavení protiletadlového dělostřelectva řízeného radary,“ popisuje, jak to na Mostecku vypadalo za války, kurátor dělostřeleckých sbírek Vojenského historického ústavu Jan Fedosejev. V lokalitě u Mariánských Radčic, kterou dnes archeologové zkoumají, bylo 16 kanónů ráže 105 milimetrů. 

Největší a nejúspěšnější strategická bombardovací ofenziva spojeneckého letectva byla zahájena 12. května 1944. Americké letectvo vyslalo více než 900 strojů z Británie a Itálie proti závodům na výrobu syntetických pohonných hmot v Německu a okolní okupované Evropě. „Litvínovský chemický závod se postupně stal cílem 17 náletů, které ho zcela vyřadily z provozu. Nedostatek pohonných hmot ochromil německé pozemní síly i letectvo, což byl klíčový moment vedoucí k německé porážce,“ říká archeolog Michal Soukup. 

Archeologové a pyrotechnici při podzimním výzkumu zbavili část území, kam za několik let postoupí těžba hnědého uhlí, od výbušnin. Odkryli tuny munice a už nyní je jasné, že jde o největší nález od 2. světové války. Dělostřelecké granáty byly i po 70 letech strávených pod zemí stále aktivní. Pyrotechnická služba Policie České republiky zlikvidovala 4,5 tuny výbušnin, většinu přímo na místě. „Při výbuchu dělostřeleckého granátu ráže 105 či 128 milimetrů je ohrožen prostor o průměru 800 metrů až jeden kilometr, ve kterém můžou střepiny zranit, či zabít,“ vysvětluje policejní pyrotechnik Roman Visinger. 

Výzkum postupně odkrývá postavení jednotlivých kanónů a zbytky technického zázemí. Ze země jsou vyzvedávány součástky techniky, kovové součásti výstroje a výzbroje, díky spodní vodě dochované dřevěné bedny na munici a dřevěné stavební části postavení, dále textil a kožené součásti výstroje. Nálezový fond obsahuje také dobové odpadky. V lokalitě zkoumané archeology se ale nachází munice nejen z dob funkčnosti palebného postavení, ale i z období po válce. Puškové náboje, dělostřelecké granáty a rakety sem po skončení konfliktu přiváželi vojáci, aby je zlikvidovali. Tuny munice jsou pod zemí dodnes a území je tak nebezpečné. Výbušniny budou i v letošní 2. fázi archeologického výzkumu likvidovat pyrotechnici.

Výzkum archeologů z Akademie věd přináší zásadní informace. Písemné prameny k protiletadlové obraně Mostecka chybí, protože archiv Luftwaffe sudetské župy byl v dubnu 1945 v Chebu zničen. „Tento výzkum je unikátní a nesmírně důležitý. Potvrzuje a zpřesňuje to, co už třeba pamětníci zapomněli, nebo písemné prameny nezachytily. Archeologický výzkum je jediný způsob, jak zjistit informace o poválečném úklidu bojiště a jak se poválečné Československo vyrovnávalo s následky války,“ vyzdvihuje význam vůbec prvního evropského výzkumu svého druhu Tomáš Jakl, vědecký pracovník Vojenského historického ústavu. 

70. výročí prvního amerického náletu na chemické závody v Litvínově připomene akce, která se v Braňanech uskuteční v květnu. Připravený bude program pro milovníky vojenské historie a techniky. Na své si přijdou i rodiny s dětmi. Archeologové výjimečně zpřístupní a poskytnou odborný výklad na zkoumané lokalitě, která je jinak přísně střežena.