e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Hroby na Mostecku vydaly šperky a přinesly nečekaný objev

publikováno: 24.9.2013, kategorie: Zajímavosti, autor: Michal Soukup

Sdílet: facebook twitter google+

Archeologové se u Mariánských Radčic na Mostecku radují z nečekaného objevu. Našli největší raně středověké pohřebiště tohoto regionu. Unikátní archeologický výzkum, který se konal o prázdninách, odhalil na hranicích Teplicka a Mostecka místo, kde se nachází až tisíce hrobů. Jsou staré osm set až tisíc let a odpočívají v nich lidé, kteří zažili knížete Oldřicha, jeho ženu Boženu i jejich syna Břetislava I. V hrobech žen se našly zajímavé šperky.

„Původně jsme čekali pohřebiště z 12. až 13. století. Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že hroby jsou mnohem starší, a to z 1. poloviny 11. století,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Petr Čech. Lidé odpočívající v hrobech žili v těžké době, kdy mezi sebou válčili Břetislav I. a německý král Jindřich III. Bílinsko bylo v srpnu roku 1040 vypleněno vojskem vedeným míšeňským markrabětem Ekkehardem II. Událost popisuje ve své České kronice Kosmas.

Archeologové na předpolí dolu Bílina odkryli zatím jen desítky hrobů. Ty vydaly bohatství žen z raně středověkého období. Našly se typické slovanské šperky, takzvané esovité záušnice, vyrobené z postříbřeného bronzu. „Tyto šperky nosily ženy a dívky jako součást účesu. Zdobily si jimi copánky, pentle i čelenky. Záušnice mají průměr do dvou centimetrů. Množství stříbra, kterým jsou potaženy, odpovídá jednomu až dvěma denárům, což v tehdejší době nebylo málo. Rozdíl mezi postříbřenými šperky a těmi bez drahého kovu je podobný, jako bychom porovnávali sortiment v dnešním zlatnictví a bižuterii,“ usmívá se Čech. Zajímavý je z odborného hlediska i nález z hrobu dítěte, kterému mohlo být okolo pěti let. V oblasti krku se našly drobné korálky ze světle zeleného skla.
 
Nyní už je jasné, že obec Nesvětice, po které archeologové původně pátrali, vznikla v této lokalitě až později. Z výzkumu vyplynulo, že část domů si lidé postavili až na území hřbitova. Právě od toho zřejmě dostala obec Nesvětice svůj název. „Slovanské osady dostávaly názvy například podle místní zvláštnosti. Na Mostecku je ves Bedřichův Světec, kde stojí kostel z 12. století. Světec u Bíliny se může pochlubit klášterem rovněž z 12. století. U obou těchto obcí se dá předpokládat, že název je odvozený od církevních staveb. Protikladem pak zřejmě budou Nesvětice. Lidé si postavili domy na pohřebišti a došlo tak k jejich znesvěcení. Odhadujeme, že mezi koncem pohřbívání a stavbou domů byl časový rozestup 100 až 150 let,“ říká Čech. Krutá rána osudu zasáhla Nesvětice v době Husitských válek, kdy došlo k úplnému zničení vesnice.

Autoři výzkum se chtěli zaměřit i na hledání potomků dávných obyvatel tohoto regionu. Zapojit se do něj měli genetici Kriminalistického ústavu Policie ČR, kteří měli z koster odebírat vzorky DNA. Když ale archeologové zjistili, že kostry jsou starší, než potřebovali, tuto část výzkumu pozastavili. Pravděpodobnost, že by našli potomky lidí z 11. století, je totiž malá. Své plány ale nevzdávají a na území raně středověkého pohřebiště se vrátí. „Potřebujeme mladší kostry než ty, které jsme našli. To proto, aby časový předěl mezi pohřbenými jedinci a současnými obyvateli byl co možná nejmenší. Ideální by bylo odkrýt hroby z 12. a 13. století. Rozhodli jsme se, že zvolíme opačnou cestu, než jakou jsme se chtěli původně vydat. Začneme odběrem vzorku DNA od současných obyvatel regionu. Na základě písemných pramenů jsme vytipovali jména, která se v této lokalitě v 16. století vyskytovala nejčastěji,“ vysvětluje archeolog Čech.