e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Den v Klášterci: Výlet pro pamětníky

publikováno: 24.7.2015, kategorie: Turistika, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

Ta zažloutlá pohlednice se u nás v rodině dědí už třetí generaci. Je na ní obdélníkové náměstí, uprostřed sloup a kašna a nápis Klösterle a. Eger. Už od dětství jsem si představovala, že ta postavička v krátkých kalhotách, která se asi omylem připletla do záběru, bude můj dědeček... A tak se vydávám pátrat, co všechno na Benešově náměstí v Klášterci zůstalo na svém místě a co se obrátilo v prach.

Lidé na fotkách už mají dávno pomníček na místním hřbitově, okna jsou plastová a chodníky dlážděné. Co ale přetrvává a němě shlíží na nově přicházející generace jsou sochy. Jak se ale přesvědčíte, v Klášterci jsou to sochy doslova kráčející.

Synonymem pro slovo socha je v Klášterci Brokof a slavný odkaz rodinné dílny se promítá až do dnešních dnů. Jan Brokof přichází do Klášterce nad Ohří na pozvání Michala Osvalda Thuna v Kristových letech, roku 1685, aby zde navázal na velkou barokní přestavbu zámku italského architekta Rossiho de Lucca. Pracuje zde dva roky a kromě sochání se věnuje i rodině – narodí se mu Michal Jan Josef a o dva roky později na nedalekém Červeném Hrádku i nejslavnější z rodu Brokofů – Ferdinand Maxmilián.

Pokud porovnáme pohlednici náměstí před sto lety a nyní, snadno zjistíme, že něco chybí. A naopak – na zámku zase přebývá! Vysvětlením je právě ono stěhování soch.  Původně mělo náměstí kašny dvě, roku 1945 však byla horní zbořena. Dvanáct soch, kterými Jan Brokof ozdobil zábradlí stržené kašny, 'odkráčelo' do zámeckého areálu. V okolí zámecké sala terreny proto na malém prostoru najdete to nejzajímavější, co v Brokofově dílně v 17. století vzniklo - alegorie ročních odbobí a světadílů, postavy z řecké mytologie. 

Další kus staré kašny z náměstí - lví fontána, nazývaná také někdy dětskou podle čtyř baculatých barokních dětiček - se pak odsunul jen kousek z kopce a dnes zkrášluje výhled z budovy radnice. Na svém původním místě na náměstí tak stojí jen monumetální Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1694, poděkování Kláštereckých za to, že se jim vyhnula epidemie moru, na němž můžete najít zřejmě nejstarší dochovaný erb města. 

Protože ale na horním náměstí něco Kláštereckým chybělo, umístil tam Karel Meloun, současný pokračovatel klášterecké sochařské tradice, postavu novou, bronzovou. S odkazem na své předchůdce ji nazval Pocta kláštereckým Brokofům. Najdete v zámeckém parku sochu, kterou se inspiroval?

Pokud vás Karel Meloun zaujal, věřte, že jeho ateliér stojí jen kousek od Pocty a pozná se snadno – podle soch v zahradě. Jeho další podobenství nazvané Klášterecká Moudrá můžete obdivovat v lázeňském parku. Ostatně město se ke své slavné sochařské tradici hlásí a každé dva roky se do zámeckého parku sjíždějí umělci, kteří pod širým nebem a dozorem návštěvníků tvoří ze dřeva.