e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

„Toulavej“ se zatoulá do Žatce

publikováno: 23.1.2015, kategorie: Hudba, autor: Jiří Navrátil

Sdílet: facebook twitter google+

Možná znáte tu písničku, co začíná slovy: „Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj, ať vám poví, proč mi říkaj, proč mi říkaj toulavej…“ Napsal ji písničkář žijící kousek od nás proti proudu Ohře v Lokti, Vojta Kiďák Tomáško. Do Žatce se zatoulá ve čtvrtek 29. ledna.

Rok 1947 nadělil českému folk & country dvě zásadní osobnosti. Jsou jimi Wabi Daněk a Vojta Kiďák Tomáško. Oba působili v sedmdesátých letech v skupině Plížák a psali pro ni písničky. Jak Kiďák přiznává, Wabi ho jako autor inspiroval svým jiným, současným pojetím trampské písně. Takže až 29. ledna přijede do Žatce, Vojta Kiďák Tomáško, držitel 2 autorských port a Zlaté porty (takříkajíc za zásluhy), přijede v něm i kousek Wabi Daňka. Vojta Kiďák Tomáško, v osmdesátých letech oblíbený a žádaný písničkář se zdánlivě někam ztratil poté, co na Portě 1988 se skupinou Stopa hráli jeho písničku „Jen tak dál“, která přiměla tisíce lidí na plzeňském Lochotíně rozsvítit svíčky či jiné ohýnky.

Kiďák má dar taková světýlka rozsvěcovat v posluchačských duších. Zvláštní smysl pro humor, sebeironie, nadhled a romantika se v jeho písničkách střídají a prolínají. Jeho písně mimo kapel, jichž býval členem, hráli i mnozí jiní. A samozřejmě se hrají všude tam, kde se jen tak zpívá a hraje.

Milníky jeho hudební i životní dráhy jsou obyčejné náhody. Kytara darovaná učitelem, setkání s partou trempíků, kteří ho naučili balit US tornu a novým písničkám a ukázali mu jiný svět. Svět toulání se přírodou a kamarádství. Když už uměl dost akordů, začal psát své vlastní písničky, v nichž psal o tom, co zažil a cítil. Později je uplatnil právě ve skupině Plížák. Po Plížákovi přišli Roháči a první Porta a po odchodu od nich sólová dráha. V té pokračuje dodnes, od roku 1990 nahrál několik CD a jedno DVD, a odehrál množství koncertů sólo i ve dvojici.

Naštěstí se neztratil, jen o něm nebylo tolik slyšet poté, co Porta i folk tak trochu upadli v zapomnění. Své staré písně nejenže nezapomněl hrát, jak zpívá, ale připsal jim spoustu mladších sestřiček. Mimo to píše povídky a umí zajímavě vyprávět. To vše nabídne během hodinky půl publiku 29. ledna od 19,00 hodin v sále Městského divadla v Žatci. V něm by měli usednout nejen pamětnicí lepších folkových časů ale i ti, kteří si rádi poslechnou písničky člověka, který má smysl pro humor i romantiku. A třeba taky rozsvítí nějaké to světýlko i tomu, kdo na to nevěří.