Terénní šetření stavu náhradních porostů v Krušných horách

publikováno: 22.7.2010, kategorie: Zajímavosti, autor: Luděk Svoboda

Sdílet:

Obnovou prostředí a lesa v Krušných horách a návrhy lesnických i dalších opatření se zabývali v terénu členové skupiny krajského úřadu pro řešení kalamitního stavu v této části regionu. Kyselá depozice stále překračuje kritickou zátěž, porosty a půdy jsou oslabeny, řešením nejsou ani náhradní dřeviny a obnova lesa je znemožněna rovněž přemnožením zvěře.

Na náhorních plošinách Krušných hor v okolí Cínovce,  Mikulova a dalších lokalit na rozhraní okresů Teplice a Most se přímo v terénu setkali členové Pracovní skupiny pro řešení kalamitního stavu náhradních porostů Krušných hor, která byla hejtmankou Janou Vaňhovou ustavena v loňském roce.  Cílem jednání, kterého se Jana Vaňhová zúčastnila se svým náměstkem Arnem Fišerou a se členy zmíněné skupiny, bylo zhodnotit stupeň poškození porostů smrku pichlavého v Krušných horách kloubnatkou smrkovou. Představitelům kraje se dostalo odborných rešerší, hodnocení a výhledů od odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, útvaru Lesní ochranné služby ve Strnadech, ze státního podniku Lesy České republiky či ze Sdružení vlastníků obecních lesů.

Smrk pichlavý je v Krušných horách náhradní a tedy nikoliv původní dřevinou a právě  tento smrk je kloubnatkou napadán, a to i  v porostech spolu s břízou bradavičnatou. Podmínkou pro šíření houby je zdejší vysoká vlhkost včetně častých mlh v nadmořských výškách kolem 800 metrů. Podobně škodí vysoký obsah imisí v půdě z minulých let, i když v posledních letech došlo k výraznému omezení některých emisí, např. u So2 až od 90%. Jak též na Krušných horách při jednání výjezdní skupiny zaznělo, provoz i věda si sice umí s problémem poradit, ale kromě ovzduší, nedostatku financí na všech úrovních se negativně na stavu porostů  projevuje v každém případě neúnosný početní stav jelení zvěře, která vegetaci ničí okusem, loupáním i ohryzem. Představitelé kraje si rovněž prohlédli  nové výsadby dřevin. Například značné plochy osázené listnáči (buk) musí být kvůli  zvěři oploceny a to přináší samozřejmě další vysoké finanční náklady (obnova jednoho hektaru lesa stojí na Krušných horách téměř 200 000 korun).

„Krušné hory nejsou zdravé,“ řekla hejtmanka Jana Vaňhová, „protože si stále s sebou neseme zátěže z minulých desetiletí. Přesto se revitalizují, ale za jakých nákladů a s jakým nasazením specializovaných firem a oborníků! Tady ve východní části Krušných hor je největší problém houba kloubnatka, na Chomutovsku zase sypavka. A dalších úkolem, vedle hnojení a léčení náhradních porostů a výsadby nových a vhodnějších, je úkol uvést do optimálního stavu počty zvěře, která u nás v Ústeckém kraji a konkrétně v Krušných horách škodí porostům a tedy životnímu prostředí. K postupnému zlepšení situace jistě přispějí i odborníci z pracovní skupiny, hodlám iniciovat i jednání naší krajské rady a pomoc a vstřícnost očekávám a budu ji vyžadovat i od příslušných ministerstev.“