reklama Speciál magazínu: Vánoce ve všech podobách
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Splněný sen hledače pokladů aneb Za geologickou minulostí Klášterecka

publikováno: 20.5.2016, kategorie: Turistika, autor: Radka Hodicová

Sdílet: facebook twitter google+

Narozeniny císaře Karla IV. už sice máme za sebou, to ale neznamená že končí náš Speciál Rok Karla IV. a naše pozvánky na místa, spjatá s tímto panovníkem. Tentokrát vás pozveme na Klášterecko. Ačkoliv zde zřejmě císař nikdy nebyl, přesto je tento kraj s jeho jménem také spojen.

Tohle dobrodružství začalo 90 kilometrů vzdušnou čarou od Klášterce nad Ohří. Při prohlídce jedné krásné sbírky drahokamů, kterou si 'pořídil' císař a český král Karel IV. Odkud se klenoty v kapli svatého Křiže na Karlštejně vzaly – to je výzva pro hledače přírodních pokladů!

Místo, které ukrývalo české korunovační klenoty, slavná kaple hradu Karlštejn, je obložena broušenými jaspisy a ametysty. Stejné najdete také v katedrále svatého Víta na pražském hradě, tam, kde za sedmi zámky leží tyto korunovační klenoty dnes, tedy nejsou-li zrovna výjimečně vystavené, což se stává jen ojediněle. Stavitelé, kteří pracovali pro Karla IV., věděli, kde tyto kameny hledat. Pak se ale na naleziště těchto polodrahokamů zapomnělo. Teprve před třiceti lety přišlo odhalení – skvosty pocházejí z Klášterecka!

Chcete-li se vydat po stopách stavitelů starých chrámů, začněte svou výpravu na zámku v Klášterci nad Ohří. Zámecký okruh Atraktivity vás zavede do mineralogického kabinetu, kde se můžete podívat, jak takový jaspis, achát nebo ametyst z Krušných hor vypadá. A nezapomeňte si vyfotit do svého mobilu mapu nalezišť. Na zámeckém nádvoří při troše štěstí narazíte na otevřenou dílnu pana brusiče Lipky, který vás zasvětí do tajů hledání pokladů.

Tím nejslavnějším nalezištěm, odkud pocházejí zmíněné kameny na Karlštejně a ve svatovítské katedrále, je lokalita Ciboušov, která leží severně od stejnojmenné obce u Klášterce nad Ohří. Odtud si ale nic neodnášejte – je to národní přírodní památka a tudíž je tu dolování zakázáno. Při hledání vhodné lokality se raději zaměřte na místa, kde se až do 19. století těžily železné rudy. Naši předci ve středověku totiž pátrali po železe v křemenných žilách a pozůstatky po těžbě vršili na haldách. A právě na nich je možné dnes nalézt ceněné acháty, ametysty nebo jaspisy. Krásné acháty se dají najít například v Horní Halži v údolí Malodolského potoka na haldách bývalé štoly Kryštof. Mezi další vyhlášená naleziště patří také zalesněné haldy u Černého Potoka u Vejprt, Údolíčko u Perštejna či pole v okolí Petler. Zkušení hledači pokladů říkají, že dobré je vyrazit po dešti, nutností je tvrdé kladívko a trpělivost. Alespoň tak dostanete příležitost poznat, proč se Krušné hory jmenují Krušné. Tedy nikoliv proto, že vás čeká náročná práce, ale krušení – nebo-li staročesky drcení.

Nebudete-li při hledání úspěšní, s prázdnou z Klášterce neodjedete. Kromě zážitků si můžete odvézt i nějaký ten drahý kámen do sbírky. Stačí se zastavit na kláštereckém náměstí v krámku s brusivem, kde si můžete vybrat třeba malý přívěsek s polodrahokamem na památku.