e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Léto v Krušných horách: Mizející svět lidových tradic

publikováno: 14.8.2017, kategorie: Turistika, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

Jak žili naši předci v Krušných horách? Jaké si stavěli domy, jaká řemesla je živila? A co z toho se dochovalo do dnešních dnů. Pojďte si s dalším dílem Speciálu Léto v Krušných horách projít několik skanzenů a muzeí, která tuto minulost připomínají.

Lidová architektura
Většina krušnohorských osad a měst typickou lidovou architekturu, kterou obdivujeme v jiných horách, trochu postrádá. Důvodem je hlavně fakt, že množství historických budov zaniklo po poválečném odsunu. Typické pro krušnohorský dům je umístění obytných i hospodářských prostor – tedy ložnice, kuchyně i chléva - pod jednu střechu. V závěru středověku to byly domy spíše přízemní, často roubené, později s pronikáním německého vlivu jsou typické domy patrové hrázděné, v horách často s šindelovým nebo břidlicovým štítem. Typickým znakem pro krušnohorské obydlí je také dřevěné zádveří. Malebnou ukázkou dochovaných hrázděných domů je obec Jindřišská nad Jirkovem, památkově chráněné domy jsou také v nedalekém Mezihoří nebo v Českém Jiřetíně.

leto_kh_jindrisska.jpg 

Hornická města
Podoba historických měst v Krušných horách mnohdy souvisí se středověkým hornictvím. V 16. století se Krušné hory stávají nejosídlenějšími horami Evropy. V době rudné horečky v horách totiž vznikla, de facto na zelené louce a podle jednotných plánů, celá řada měst. Tvoří je obvykle čtvercové náměstí s kostelem a pravidelná uliční síť. I když už dnes některá města ztratila původní podobu, zejména na leteckých snímcích jsou tyto dispozici ještě dobře znát. Najdete je třeba v Hoře Svatého Šebestiána, Mikulově, Výsluní. V Německu je takovým typickým představitelem pravidelného středověkého města Marienberg, jehož čtvercové náměstí o ploše 1,77 hektaru patří k největším v Německu. V současné době putuje po muzeích Ústeckého kraje výstava, která historická hornická města v Krušných horách představuje.

Skanzeny
Nejznámější „krušnohorský“ skanzen není zachovalou vesnicí v horách, ale sbírkou typických staveb z několika míst, vybudovanou na zelené louce. Je součástí chomutovského Podkrušnohorského zooparku a dostal jméno Stará Ves. Některé objekty jsou skutečně historické, jiné jsou replikami, třeba větrný mlýn nebo hrázděná kaplička. Návštěvníky seznamuje s venkovským životem, takže nechybí ani domácí zvířata, nejrůznější náčiní a také expozice včelařství a hračkářství. Aktuálně nabízí skanzen třeba kurzy historického vaření. Vstup do skanzenu jsou součástí vstupenky do zooparku.

lesna_muzeum_celek.jpg

Další replikou historického krušnohorského domu z roku 1873 je muzeum na Lesné nad Chomutovem. I zde najdete stálou expozici, která ukazuje život horalů přibližně před sty lety. Otevřeno je zde volně každý den. 

Nejrozsáhlejším skanzenem je Muzeum v přírodě v saském Seiffenu, jen několik kilometrů od české hranice. Nabízí procházku čtrnácti budovami, která vás zavedou do typické krušnohorské vesnice přelomu 19. a 20. století. Velká část expozice v tomto městě hraček je věnována výrobě ze dřeva. V letní sezóně je otevřeno každý den od 10,00 do 17,00 hodin. Vstupné pro dospělé je 4,50 EUR, pro děti do 16 let 1,50 EUR, rodinná 10 EUR. Skanzen najdete hned na začátku Seiffenu při cestě z Mníšku.

Krušnohorskou vesnici „pod střechou“ najdete v Poppelově domě Oblastního muzea v Chomutově, které představuje expozici nazvanou Svět Krušných hor. 

O další součásti lidového umění, o výrobě hraček v Krušných horách se můžete dočíst v článku Po stopách hraček, kde najdete také další tipy na muzejní expozice. 

Na fotograficích: Skanzen Stará Ves Chomutov, obec Jindřišská, budova muzea na Lesné.