e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Město Most je prý přátelské rodině! Ale ke které?

publikováno: 13.4.2010, kategorie: Zajímavosti, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

Jak propastné rozdíly může mít výklad výrazu „přátelský rodině“, dokazuje nedávné udělení ceny Obec přátelská rodině pro město Most. Pro město plné odpadků, které má místo parků a hřišť zarostlé džungle, které se v zimě topí v hromadách sněhu, kterému chybí mateřské školy a v těch základních stále učí angličtinu ruštinářky, co jsou o lekci dál než děti.

Jako červený hadr na býka na mě zapůsobil samolibý článek v radnicí vydávaných Mosteckých listech. Město se hned na titulní straně chlubí, že je „přátelské rodině“. A má prý důkaz – druhé místo v jakési soutěži. Ne v anketě, ne v hlasování rodin či třeba odborných médiích, která se snaží „baby friendly“ aktivity monitorovat... ale v soutěži, vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věci a parlamentní komisí pro rodinu. A cena byla dokonce finanční, jak milé. Co za ni město pořídí? Dřevo na táborák! Tedy, abych byla přesnější, „...letošní kulturní akce... (budou mít).. ještě o něco bohatší a pestřejší program“ – konec citace z Mosteckých listů. První z těchto akcí, jmenují dále Mostecké listy – pálení čarodějnic!

Trocha té zábavy pro děti, to jistě rodinu uspokojí. Jako matka malého dítěte ale očekávám od svého města něco úplně jiného. Táborák jsem schopna svému dítěti zajistit vlastními silami. Co však opravdu neumím, je uklidit ulice od odpadků a psích výkalů, mezi kterými se musí děti batolit. Také neumím upravit příjemné a bezpečné parky, které v Mostě připomínají spíš nebezpečné zarostlé džungle. Ani neumím přesvědčit místní architekty, že třicet schodů do parku se zkrátka s kočárkem překonat nedá a že když už se rekonstruují chodníky, stačí nahradit schody nájezdy. Taky nedokážu postavit novou mateřskou školu, která by vycházela vstříc potřebám zaměstnaných rodičů, aby se nemuseli klepat, jestli budou mít vůbec kam dítě dát, co s ním o prázdninách a jak skloubit pracovní dobu s otevírací dobou školky. Nebo vybavit základky jinak, než vyřazenými firemními počítači. A nechci ani jezdit za kvalitními dětskými hřišti s oplocením, toaletami a vším potřebným do okolních měst, která tato hřiště hustě budují. A nemám ani dostatek financí na vybudování kvalitního zázemí pro městské mateřské centrum, aby do něj nemuseli maminky po schodech nebo se děti netísnily v malých třídách. To vše očekávám od města, které je přátelské rodině.

Udělili byste snad titul „baby friendly“ restauraci, kde se kouří, vaří jen hranolky a pod pojmem dětský koutek si představuji špinavý koberec v rohu, ale zato tam v televizi pouští Studio Kamarád?