reklama Speciál magazínu: Vánoce ve všech podobách
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Co bylo dříve: vejce nebo slepice?

publikováno: 12.4.2014, kategorie: Výstavy, autor: Markéta Kašparová

Sdílet: facebook twitter google+

Na tradiční filosofickou otázku, co bylo dříve, zda-li vejce nebo slepice odpověď asi nenalezneme, ale jaký má význam vajíčko v lidové kultuře, jakou magickou sílu mu lidé přisuzovali, na to odpoví exponát měsíce dubna Regionálního muzea v Teplicích, vystavený ve foyeru. Bude se věnovat velikonočním vajíčkům a jejich zdobení.

Možnou variantu odpovědi na tuto otázku můžeme nalézt v Bibli, konkrétně ve Starém zákoně. Tam se píše, že Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den odpočíval. Dále ze Starého zákona vyplývá, že stvořil všechny živé tvory včetně člověka vždy v páru. Dle tohoto předpokladu lze tedy usuzovat, že první byla slepice a kohout.

Historie magického vejce

Magický význam vajec sahá daleko před křesťanskou éru. Vejce obsahuje zárodek života, proto bylo již od pradávna symbolem plodnosti a nového života. V předkřesťanské době bylo vejce využíváno jako prostředek magie a jako obětní dar zemřelým. Nejstarší zdobená husí vejce, z doby kolem roku 320 n. l., byla nalezena v sarkofágu hrobky ve Wormsu nad Rýnem. Pomalováním skořápky různými symboly a runami se měl magický účinek znásobit. Vajíčka měla pro Slovany význam konzumní i kultovní. Zhotovovaly se dokonce napodobeniny vajec z hlazeného kamence. 

Zvyk darovat různobarevná velikonoční vejce se zřejmě rozšířil u egyptských křesťanů – Koptů v 10. století. V našich zemích jsou barevné skořápky vajec z počátku 11. století doloženy archeologickými nálezy na jižní Moravě. Ve 14. století se slovo kraslice objevuje v nejstarších českých slovnících a v Postille pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Také Tomáš ze Štítného jmenuje na prvním místě mezi jarními svěcenými pokrmy „vajce“.

Období zvýšené konzumace vajec v době velikonoční souvisí zřejmě s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla. Z období středověku jsou známy recepty z vajec v podobě různých nádivek, které se připravovaly ze syrových nebo vařených vajec, s masem nebo bez masa, také se do nich přidávaly bylinky a koření.

Zdobení vajec

Z historických pramenů vyplývá, že vajíčka se nejprve barvila v přírodních barvivech a také mohla být malovaná jednoduchými vzory.

Brzy se ujalo zdobení včelím voskem neboli vosková batika. Nejrozšířenějšími zdobnými technikami jsou batikování, vyškrabování a plastický dekor. Základním výtvarným prvkem výzdoby kraslic je barva a kresba. Škála přírodních rostlinných barviv byla velká např. z kůry stromů, květů, trávy, osení, cibulových slupek. Nejčastějšími motivy jsou geometrické a rostlinné ornamenty. S lidskými a zvířecími figurami se setkáváme hlavně na kraslicích valašských a z Českomoravské vrchoviny. 

Z barev se nejvíce používala červená, připravovala se z červené řepy nebo ze slupek cibule a octa. V lidové symbolice vyjadřuje lásku, krev a zářící slunce, které zvítězilo nad dlouhou zimou. Podobný význam měly i barvy žlutá a zelená. Žlutá se připravovala z kůry plané jabloně, z květů dřínu nebo z šafránu. Zelená barva se získala z odvaru z kopřiv i z petrželové natě. Černá barva se získávala vařením kůry z černé olše se skalicí.

Význam figurální výzdoby kraslic

Pavouček na vajíčku znamenal štěstí, panenka, kohoutek nebo různí ptáčkové symbolizovali radost, čilost a zdraví. Svůj význam měly také květinové motivy, jimž vévodil čtyřlístek – symbol štěstí, vlnovka představovala vodu, po níž připlouvá štěstí a dalším symbolem štěstí byly také šipky směřující do středu vzoru.

Vajíčka se nejprve darovala vařená, barevná. Později se začala zdobit i vyfouknutá vejce. V každém kraji se jim říkalo jinak, někde pouchy, jinde vejdumky. Tradice malování se nikde na světě nerozšířila právě tak, jako na území Čech a Slovenska.

Zvyk koledování na Velikonoční pondělí

Koledovat chodí chlapci s pomlázkou, kterou mají ozdobenou barevnými stuhami. Po vyšvihání děvčat tzv. pomlazení dostávají barevná, malovaná vajíčka. Zajímavé je, že někde se pokračovalo v koledování i v dalších dnech velikonočního týdne. Dodnes se mnohde traduje dívčí koleda v podobě odvetného aktu vyšlehávání, které provádí dívky na velikonoční úterý, nebo polévají chlapce studenou vodou ještě během velikonočního pondělí.