e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Co se najde mezi uhlím aneb výlet do pravěku Bílinska

publikováno: 10.8.2020, kategorie: Zajímavosti, autor: redakce

Sdílet: facebook twitter google+

Zkameněliny a jejich sbírání jsou spojeny s těžbou uhlí od nepaměti. Sběru fosílií se v okolí Bíliny a Mostu věnovaly generace horníků a sběratelů. O záchranu těchto svědků dávné minulosti se dlouhodobě starají také geologové Severočeských dolů a.s. Nashromáždili úctyhodnou sbírku, kterou darovali Národnímu muzeu. Díky ní si můžeme udělat představu, jak vypadalo Bílinsko před miliony lety.

sd_sbirka_2.jpgSbírka zkamenělých rostlin vznikala od 80. let minulého století a v lednu 2019 došlo ke jejímu předání Národnímu muzeu. "Sbírka je unikátní v tom, že zachycuje postupné odkrývání zkamenělých rostlin ve velkolomu Bílina v prostoru a čase. Sběry tohoto typu nemají jinde v Evropě obdoby. Geologové Severočeských dolů zdokumentovali jednotlivé vrstvy a souvrství v takovém detailu, že z něj jde odečíst velké množství informací. Ty se prostřednictvím různých geologických disciplín, sedimentologie, palynologie a paleontologie mění v představy a rekonstrukce krajiny, která obklopovala Bílinu před 18-17 milióny let," vysvětluje Boris Ekrt z Národního muzea. Část roztříděné sbírky uvidí návštěvníci v nových expozicích Národního muzea.

Sbírka severočeských dolů dala také základ několika publikacím. K nejnovějším patří kniha „Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve“, kterou společně napsali Z. Kvaček, Z. Dvořák, K. Mach a J. Sakala. Publikace vyšla v roce 2019 v novém rozšířeném vydání s finančním přispěním Severočeských dolů a.s.

Pojďme se na chvíli vrátit o 17 milionů let zpět do doby, kdy na Bílinsku vznikalo uhlí. Krajina je zarostlá bujným subtropickým pralesem, v němž se pohybují drobná lesní prasátka, koníci, tapíři, nosorožci či pražirafy s krátkým krkem. V rašelinných tůních plavou želvy a také vzácný velemlok, ve větších vodních plochách aligátoři. "Žijí zde i nebezpeční tvorové. Šelmy velikosti vlčáka nebo bernardýna budí přirozený respekt. Množstvím drobné zvěře na zemi i v korunách stromů s hejny papoušků se cítíme jako uvnitř zdivočelé zoologické zahrady," pokračuje v líčení historické krajiny Boris Ekrt. Bílinu v té době obklopuje velké jezero, které zalilo uhlotvorné močály plné bažinných jehličnanů. Právě ty daly vzniknout dnešním zásobám hnědého uhlí v severočeské pánvi.

P.I.