e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Nová výstava v knihovně

publikováno: 9.10.2007, kategorie: Výstavy, autor: Oldřich Urban

Sdílet: facebook twitter google+

Městská knihovna v Mostě zve dnes na vernisáž výstavy prof. Jaroslava Brožka, průkopníka severočeské geometrické malby, zakladatele oboru výtvarná výchova na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Výstava nazvaná Dobrodružství barvy nabídne 25 velkých olejových pláten. Uvnitř krátký rozhovor. Vernisáž začíná v úterý 9. října v 17,00 hodin ve Zlaté výstavní síni v knihovně. Úvodní slovo pronesou Doc. Ing. Iva Ritschelová CSc., rektorka Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a prof. Mgr. Miloš Michálek z katedry výtvarné výchovy, o hudební doprovod vernisáž se postará Dívčí jazzové saxofonové sexteto Too much saxes. Výstava potrvá do 2. listopadu a je otevřena v běžné provozní době knihovny, tj. v pondělí, úterý, čtvrtek a pátek od 10.00 do 19.00 hodin. Nabízíme vám výňatek rozhovoru s profesorem Brožíkem z materiálů Miloše Michálka a Zbyňka Sedláčka. Na tehdejší Pedagogické fakultě jste zakládal obor výtvarná výchova. Znamená to, že dřív se zde výtvarná výchova neučila? Ne, neučila. Na tehdejší vyšší pedagogické škole se učila jen matematika, čeština, dějepis, zeměpis a marxismus. V roce 1959 mě přeložili z Teplic, kde jsem učil na všeobecně vzdělávací a pedagogické škole. Zpočátku jsem výuku zajišťoval sám, o něco později přišli kolegové Maleček a Houra. Dařilo se nám, publikovali jsme články o výuce výtvarné výchovy a společně jsme napsali několik příruček. Učili jsme a zároveň jsme teoreticky ten obor zakládali. Bylo to neorané pole a nám se to dobře oralo. Netrvalo to ale dlouho, v r. 1969 nás z fakulty vyhnali, protože jsme nevítali příchod spřátelených armád. Jako důvod bylo uváděno, že jsme ztratili důvěru. Dá se oddělit občanský postoj umělce od jeho díla? Má se dílo umělce hodnotit jen podle díla, nebo i podle jeho občanského postoje? Na to se těžko odpovídá. Ale myslím, že umělec by měl být celou svou osobností jednotný. Jaké to je, psát pod cizím jménem? Je to smutné. Moje knihy vycházely anonymně a to mě moc mrzelo. Byl jsem zoufalý. Sháněl jsem krycí autory, kteří by byli ochotni s rizikem se podepsat pod mou knížku. Vydat tu knížku byla radost. Byl jsem moc šťastný, že vyšla knížka Jak namalovat krajinu, ale krycí autor za čas začal mé autorství popírat a to bylo ještě smutnější. Je lehké dnes být profesionálním výtvarníkem? Je to těžké! Ale ani po škole člověk nesmí na sobě přestat pracovat a musí o sobě dávat vědět.