reklama Speciál magazínu: Vánoce ve všech podobách
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Jak fungovala holubí pošta? Dozvíte se v mosteckém muzeu

publikováno: 6.6.2016, kategorie: Výstavy, autor: Blanka Brandová

Sdílet: facebook twitter google+

Výstava o poště, která ve své době představovala jedno z nejrychlejších informačních spojení, se otevře v úterý 7. června v mosteckém muzeu. Výstavu, připravenou ve spolupráci s Poštovním muzeem, si budete moci prohlédnout do poloviny září. Přiblíží opeřence jako poštovního doručovatele, náboženský či mírový symbol, fotošpiona, uměleckého inspirátora a zdroj her a zábavy...

Holub je považován za jeden z nejstarších živočišných druhů, které si člověk ochočil. Během tisíciletí vzájemného  soužití se naskytlo mnoho situací, kvůli kterým se stal pro lidi nepostradatelným partnerem. A právě vzájemný vztah člověka a holuba je základním mottem celé výstavy.

Ve své první části přibližuje fenomén holubí pošty, od jejích počátků ve starověku přes znovuobjevení ve středověku až po využití v moderních válečných konfliktech 19. a 20. století. Poukazuje tak na vyspělé civilizace starověku (Persie, Řecko, Řím, Indie, Čína), které tyto pozoruhodné opeřence oceňovaly pro jejich rychlost, vytrvalost a výjimečný orientační smysl. Navazuje popisem vzdušné dopravy zpráv v arabském středověku i jejím návratem do Evropy během křížových výprav. V novějším období se věnuje využití poštovních holubů zejména během první a druhé světové války, kdy jejich přítomnost na bojišti často znamenala poslední možnost vedoucí k záchraně nepřítelem obklíčených a komunikačně odříznutých jednotek. S rozvojem telekomunikační techniky v posledních desetiletích sice holub ztratil svůj vojenský význam, nicméně i v soudobé společnosti má své nezastupitelné místo. Například až do roku 2006 zajišťovali poštovní holubi nouzovou komunikaci s odlehlými policejními okrsky v Indii, a doposud je využívají pašeráci k obelstění pohraničních hlídek. Podobně jsou desítky tisíc holubů cvičeny čínskou armádou pro případ výpadků moderních technologií. 

Další části výstavy přibližují prostředí, ve kterých se různé druhy holubů vyskytují. Návštěvník se tak dozví o vývoji holubníků, významných a slavných chovatelích či společenských akcích, při nichž člověk tato zvířata využíval a dodnes využívá. Prostřednictvím starobylé hry „triganieri”, při níž vypuštění holubi lákají do svých sídel další ptáky, zasvěcuje také do historie volnočasových aktivit. Podobně podává informace o specifické střelecké disciplíně „trapu”, která se vyvinula z kratochvilného střílení holubů. Podrobněji se dále věnuje zvláštním schopnostem, díky nimž holub nabyl takového významu. 

Malý opeřenec je tak připomenut nejen jako doručovatel zpráv či „fotošpión“, ale i jako součást náboženských systémů nebo symbol mírového hnutí. V neposlední řadě seznamuje s využitím holubů, holubic a holoubat v rozličných projevech umělecké tvorby. Holubice se totiž nestala pouze motivem jednoho z nejznámějších Picassových obrazů, nýbrž inspirovala i další malíře, sochaře, hudební skladatele, dramatiky, literáty či filmaře. Do své tvorby ji zakomponovali i takoví umělci jako Bedřich Smetana, Jaroslav  Seifert nebo František Vláčil. Samostatnou kapitolou je vztah holuba a poštovnictví.

Foto: Pixabay.com