e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Alchymista Kelley bude mít na Hněvíně dílnu

publikováno: 6.6.2013, kategorie: Výstavy, autor: Alena Sedláčková/Redakce

Sdílet: facebook twitter google+

Horkou novinkou letošní sezóny na mosteckém hradě Hněvín bude stálá výstava Dílna magistra Edwarda Kelleyho. Odhalí návštěvníkům, jaká byla životní pouť této skutečné historické postavy z časů císaře Rudolfa II. otevře se ve středu 12. června a předcházet bude sobotním slavnostem E. Kelleyho.

V sedmi zastaveních poodkryje expozice alchymistické kousky a triky, které dovedly Kelleyho až k císařskému dvoru. Prostřednictvím scénické koláže připomene, oč se velký alchymista, mág a mystifikátor pokoušel a co někdy s notnou dávkou štěstí i uskutečnil.

Dílna magistra Edwarda Kelleyho bude otevřena od 12. června, navštívit ji můžete až do konce září, každý den od 11,00 do 17,00 hodin. U příležitosti otevření výstavy bude vydána limitovaná edice turistické známky.

Magistr Edward Kelley se narodil v Anglii roku 1555. Byl zapsán ke studiu na Oxford, a přestože studium nedokončil, celý život užíval neoprávněně univerzitní titul. Následně se učil lékárníkem, pracoval také v advokátní kanceláři, kde se dopustil podvodu padělatelství, za což mu byly uříznuty obě uši.Poté vstoupil do služeb známého Johna Dee, se kterým později odcestoval do Polska a do Čech...
Alchymistické kousky, které E. Kelley předvádí u Viléma z Rožmberka, zaujaly samotného císaře Rudolfa II. První pokus uskutečněný před císařem dopadl skvěle, protože Kelley prý dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. Další životní osud ho spojil s Johanou Westonovou, vdovou z Mostu. Byla to láska na první pohled, a tak se po měsíční známosti konala svatba. Paní Westonová se stala paní Kelleyovou, prodala svůj dům a své statky v Mostě a následovala svého manžela do Prahy.
Oblíbenost Edwarda Kelleyho u císařského dvora však začala pomíjet. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel císařův dvořan o život. Souboje byly v té době zakázány, a proto Kelley z Prahy prchá. Je ale zatčen a uvězněn na hradě Křivoklát. Odtud se snažil uprchnout, po laně se spustil z věže, to se však přetrhlo a Kelley se zranil tak vážně, že mu byla amputována noha. Kelley byl převezen do bezpečnějšího vězení na mostecký hrad Hněvín, kde mohl dělat i své pokusy. V létě roku 1597 zde dokončil své dílo Tractus de lapidephilosophorum (Pojednání o kameni mudrců), kterým chtěl oblomit císaře. Rudolf II. ho však z vězení nepropustil. Magistr Kelley se rozhodl pro druhý útěk. Ten se opět nezdařil a alchymista si zranil druhou, zdravou nohu. Protože trpěl velkými bolestmi, rozhodl se, že nebude dožívat svůj život jako mrzák. Vypil smrtící tekutinu a 1. listopadu 1597 ve věku 42 let na hradě Hněvín umírá.

Traduje se, že před svou smrtí magistr Edward Kelley proklel mostecký hrad a město Most, aby zmizely z povrchu země za všechna příkoří, jichž se mu zde dostalo. Pravdou je, že hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyři sta let později také.