e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Archeologové na Bílinsku pátrají po středověkých obcích

publikováno: 1.8.2013, kategorie: Turistika, autor: Michal Soukup

Sdílet: facebook twitter google+

Archeologové prohledávají v těchto dnech předpolí hnědouhelného dolu Bílina. Pátrají po obcích zaniklých ve středověku. Dojde i na hledání potomků dávných obyvatel Nesvětic, které ve středověku bývaly v prostoru mezi Mariánskými Radčicemi a Braňany. Podobně jako v knize čtou archeologové v půdě. Zjišťují, kde ve středověku stály domy, jak vypadaly, kdo v nich žil a kde se pohřbívalo. Už po pár dnech průzkumu našli rozsáhlé pohřebiště.

V místech, kde od nepaměti bývala pole, vykopali řadu sond o rozměrech dva krát jeden metr. „Pod úrovní ornice se uchovaly nálezy, o které nám jde,“ vysvětluje archeolog Michal Soukup. V těchto místech je totiž jediné raně středověké pohřebiště v údolí Lomského a Radčického potoka. Žádné jiné z 11. až 12. století zatím nikdo neobjevil. „Můžeme spolehlivě říci, že se tu nachází veliká nekropole. Hrobů jsou tu stovky, možná až tisíce,“ shrnuje závěry z prvních týdnů bádání vedoucí výzkumu Petr Čech.

Poprvé archeologové v těchto místech kopali už v 80. letech minulého století. Přestože objevili zajímavosti hodné dalšího výzkumu, na místo se už neměli možnost vrátit. Až po třiceti letech tu kopou jejich kolegové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. „Tehdy se archeologie dotkla něčeho velkého. Jenže nebyla možnost to důkladně prozkoumat. Ale vědělo se o tom, že se našlo něco zvláštního, co by stálo za další výzkum,“ vypráví Soukup a Čech jej doplňuje: „Pod zemí zůstávají zbytky domů. Předpokládáme, že vesnice zanikla nejpozději na přelomu 15. a 16. století.“ 

Samotným vykopávkám předcházela rozsáhlá příprava. Archeologové se řadu měsíců věnovali zkoumání archivních dokumentů, starých map a literatury. Důlní mapy studovali především proto, aby přesně věděli, kde je terén změněn hlubinnou těžbou 19. a první poloviny 20. století. Navštívili i řadu muzeí a posbírali informace o všech starých archeologických nálezech. V rámci přípravných prací došlo také na letecké snímkování krajiny, povrchový a geofyzikální průzkum. „Náš průzkum je významný proto, že odkrýváme jakousi časovou konzervu. Nahlížíme do vesnic, které zanikly po husitských válkách, nebo v důsledku morových ran,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Petr Čech. Do příprav jsou zapojeni i specialisté ze Severočeských dolů, kteří se zabývají geodezií a geologií. Týmy spolupracují proto, že archeologové jsou předvojem horníků. Až lokalitu prozkoumají, dojde za několik let na těžbu hnědého uhlí a následně se toto území promění v budoucí jezero Bílina. „Kopeme v místech, kam v budoucnu dosáhne těžba hnědého uhlí. Máme ale velký předstih, a tak můžeme provádět speciální způsob dokumentace a odebíráme řadu vzorků, které bychom při běžném záchranném výzkumu pravděpodobně neměli čas odebrat. Vedle toho se soustředíme na řešení složitých otázek ohledně vztahů jednotlivých hrobů, vrstev a vývoje celé lokality,“ říká Michal Soukup. Archeologové chtějí zjistit, zda potomci původních obyvatel Nesvětic přežili v regionu dodnes. Do výzkumu se zapojí také biologové z Kriminalistického ústavu Policie ČR v Praze. Budou odebírat vzorky DNA. „Letos vytipujeme 5 koster. Pokusíme se najít skupinu hrobů, u kterých bude předpoklad, že se jedná o příslušníky stejné rodiny a jsou z nejmladších hrobů, tzn. nejlépe ze 13. století. Právě u nich je největší šance, že by v této lokalitě mohli dodnes žít jejich potomci,“ usmívá se Čech. Sběr vzorků DNA bude podle Soukupa prováděn za přísných hygienických podmínek. Pracovníci budou oblečeni do typických bílých overalů. To proto, aby se jejich DNA nedostala ke starým kostem. „Při odběru vzorků je značné riziko kontaminace moderní DNA - tomu musíme předejít,“ vysvětluje archeolog Soukup.

Na výzkumu se podílí vysokoškolští studenti archeologie, kteří přijeli z nejrůznějších míst Čech a Moravy. Zázemí našli na faře v Mariánských Radčicích. „Pocházím z Moravy. Terén, kde nyní provádíme archeologický výzkum, je pro mě zajímavý i tím, že je kopcovitý. To my u nás nemáme,“ sděluje své pocity studentka archeologie Západočeské Univerzity Hana Hrušková. Ruku k dílu přiložili i místní lidé jako například Jaroslav Motl z Oseka, studující archeologii v Hradci Králové: „Pro tento archeologický výzkum jsem se rozhodl i proto, že se odehrává kousek od domova.“

Archeologové budou pracovat na předpolí hnědouhelného dolu Bílina do konce srpna, poté začne zpracovávání nálezů.