Sousedka končí. Po dvaceti úspěšných letech

publikováno: 1.5.2015, kategorie: Divadlo a film, autor: Kateřina Táborská

Sdílet:

Dvacet let bavili Hana Seidlová a Lukáš Vaculík diváky ve francouzské komedii Sousedka, kterou režíroval Jurij Galin. V úterý 5. května se všichni, kteří se na hře podíleli, přesně po 20 letech, sejdou v mosteckém Repre. Definitivní tečku za úspěšným představením pak udělá uvedení 18. června v Docela velkém divadle v Litvínově. Přečtěte si, co o hře říkají její protagonisté a jak vzpomínají na zkoušky...

„Když mi Jirka Středa, tehdejší umělecký šéf Divadla rozmanitostí, dal Sousedku přečíst, moc se mi do ní nechtělo, i když se mi líbila. Je to krásná komedie a navíc je v ní téma lidské samoty a potřeby mít někoho blízkého. Jenže jsem věděl, že se bude hrát maximálně 15x, protože tak to prostě na oblastech je. Když se ale podařilo získat do hlavní mužské role Lukáše Vaculíka, byla naděje, že by hra mohla žít déle, než je běžné. Ale že to bude 20 let, to mě tehdy nenapadlo. Jen pod hlavičkou mosteckého divadla se hrála 136x. V roce 1999 jsme ji odkoupili pro své Docela velké divadlo a její autor Pierre Chesnot přijel na její obnovenou premiéru. Po představení nám řekl, že naše Sousedka je nejlepší inscenace tohoto titulu, kterou kdy viděl, že Hana Seidlová je nejlepší Sousedka, která v celém světě - a Sousedka se hrála ve 14 státech - tuto roli hraje, a dal nám práva na všechny své hry. Využili jsme toho a nastudovali ještě jeho Penzion Ponorka,“ říká Jurij Galin, režisér inscenace.

V červnu se historie slavné komedie uzavře. Poslední představení se koná 18. června v Docela velkém divadle v Litvínově, které tím zároveň ukončí svou devatenáctou sezónu. Ještě předtím se ale vrátí Sousedka tam, kde vznikla - do Mostu. "Mostecké představení se uskuteční na den přesně po dvaceti letech od premiéry - 5. května 2015 v 19,00 v mosteckém Repre v Divadle pod koulí za účasti těch, kteří se na jeho vzniku před dvaceti lety podíleli," prozradila Jana Galinová. "Herci, kostýmy a rekvizity jsou stejné - kromě ptáka, ten je už třetí v pořadí - a scéna je jen maličko upravená," dodává Jana Galinová.

„Představení jsme nazkoušeli strašně rychle. Zkoušeli jsme v mém a Hančině volném čase a v době, kdy se v Divadle rozmanitostí nehrálo. Byli jsme hrozně utahaní. Jeden den jsme si dokonce s Hankou řekli, že Jurovi řekneme, že se to nedá stihnout a vzdáme to. On nám to odkýval a řekl, že máme pravdu, ale do premiéry je ještě týden, takže uvidíme a šli jsme zkoušet. A pak každý den, dlouho do noci. Před poslední generálkou jsme dokonce v Divadle rozmanitostí spali. Protože ta předposlední skončila ve tři ráno,“ říká představitel Betranda Lukáš Vaculík.

„Role Claire je v původním textu jen hlas v telefonu, ale Jura vymyslel, že budu i vidět, a tak vznikla má oblíbená role kamarádky, která pořád jenom telefonuje a přitom jí. Když jsme Sousedku odkoupili pro své divadlo, abychom jí umožnili dál existovat, připadla mi, kromě hraní ještě povinnost manažera. Hanka Seidlová odešla hrát do Divadla Na Palmovce v Praze a Lukáš hrál a točil, a tak dát je dohromady dalo vždycky pořádnou práci. Ale představení jsme si vždycky hrozně užívali. Celých dvacet let jsme vydrželi my tři a režisér. V rolích policistů se za ty roky vystřídala celá řada herců a techniků. Při premiéře hrála policistku Káťa Malá, která dnes pracuje pro australskou vládu, a policisty Emil Preisler, tehdejší jevištní technik Divadla rozmanitostí, který zůstal divadlu věrný dodnes, a herec Jan Ignác Říha, který s námi odešel do Docela velkého divadla, a po několika letech ze svých dvou talentů zvolil ten výtvarný a jeho rukopis můžete vídat na kolážích titulních stránek časopisu Reflex,“ doplňuje informace herečka Jana Galinová.