Žatecko - Kapucínský klášter v Žatci
Historie
Kapucínský klášter na Pražském (Horním) předměstí byl založen v době
největšího rozmachu kapucínského řádu u nás, ve druhé polovině 17. století.
Stejně jako u jiných klášterů tohoto řádu, i tady stál u počátku fundace movitý
aristokratický dobrodinec. Byla jím Ludmila Eva Františka, hraběnka Krakovská z Kolovrat, rozená Hýzrlová z Chodů, která se postarala o financování stavby.
Spor o umístění kláštera byl řešen až v Římě. Roku 1675 přišli do Žatce čtyři
první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Souhlas se stavbou ale dala
žatecká obec pod podmínkou, že se kapucíni sami vypořádají s majiteli stavenišť
a že stavba bude provedena na náklady dobrodinců. Projekt stavby vypracovali
řádoví architekti. Stavba konventu probíhala v letech 1676-1680, klášterní
kostel byl svěcen až v roce 1683. Stavba byla v podstatě dokončena v roce 1684.
Architektura raně barokních staveb je přiměřeně prostá.
Kostel má typický rozvrh s pravoúhlým presbytářem a obdélnou lodí. Hlavní výzdoba interiéru proběhla v letech 1705-1710. Hlavní oltář je raně barokní. Kostel získal novou fasádu i střechu v polovině 90. let tohoto století. Klášter, přilehlý k jižní straně kostela, tvoří jednopatrová budova čtvercové dispozice otevřená arkádami do rajského dvora. Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. V osmdesátých letech minulého století také začali kapucíni části budovy i zahrady pronajímat (výčep vína, později i fotoateliér). Ke zrušení kláštera za Josefa II. z důvodu několikerého odvolání se města nedošlo. Také jednání o zboření areálu (!) v r. 1940 skončilo šťastně. Klášter byl zrušen až v r. 1950, a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten však byl v osmdesátých letech zrušen. V současné době je obnova budovy a následné využití velice žádoucí.
Středa, 8.9.2010
