Volný čas
Festivaly, slavnosti
Historie
Kino, divadlo
Koncerty
Pro děti
Společnost
Sport, turistika
Tip na výlet
Věda, technika
Výstavy, přednášky Kanibalové řádili na Chomutovsku
publikováno: 12.4.2005, kategorie: Výstavy, přednášky, autor: Renata Malíková
„Smrt v pravěku a středověku“ - to je nová výstava, kterou najdete až do června v Oblastním muzeu v Chomutově. Zajímavosti o kanibalismu na Chomutovsku a o tom, že my Evropané jsme téměř samí příbuzní, pro vás na vernisáži této morbidní výstavy zjišťovala Renata Malíková.
Autoři výstavy „Smrt v pravěku a středověku“ nechtějí veřejnost šokovat obrázky mrtvých, zato nabízejí velmi zajímavé informace vycházející z nejmodernějších vědeckých výzkumů. Díky těm se například podařilo vypátrat kanibalismus, který se na Chomutovsku v minulosti velmi hojně vyskytoval. Část výstavy je věnována také mumii Ötziho, která byla nalezena v tak výtečném stavu, že se povedlo vypátrat jeho současnou příbuznou.
„Hlavním cílem této výstavy je představit nejrůznější druhy pohřbů tak, jak se v minulosti praktikovaly. V dnešní době pro nás mají hroby význam archeologický, sociologický, statistický, antropologický, ale také lékařský,“ říká jeden z autorů, archeolog Petr Holodňák.
Výstava se dá rozdělit na dvě části – v jedné jsou exempláře, druhá je textová. Kromě nádob, v minulosti sloužících k uložení spálených lidských ostatků, jsou vystavovány také dvě kostry, které pocházejí ze starší doby bronzové. Tento nerituální dvojhrob z Chudeřína je dokladem neobvyklých praktik ukládání zemřelých do sídlištních jam mimo regulérní pohřebiště. Přesný důvod tohoto zvláštního umístění není znám. Na kostrách dvou mladých mužů nebyly zjištěny žádné stopy násilí. Zmiňovaný hrob je opředen záhadou. „Poloha jednoho muže je podle tehdejších rituálních představ. Jinými slovy – leží na boku s pokrčenýma rukama a nohama. Jeho méně šťastný soused byl pravděpodobně s použitím násilí do jámy vhozen. Pohřben je obličejem k zemi, je tedy ve zcela nepřirozené poloze,“ vysvětluje Holodňák.
Textová část výstavy je plná velmi zajímavých informací. Jeden z panelů se věnuje muži z ledovce. Tak je nazýván Ötzi, který žil mezi lety asi 3350-3300 před naším letopočtem a jehož mumie je pro dnešní lidstvo, toužící po zjištění, jak vypadal život našich předků, velikým přínosem. Jeho ostatky byly velmi zachovalé. Díky tomu se na něm dala provést řada výzkumů. „Ötzi je mimo jiné zajímavý tím, že byla u něj provedena analýza DNA a díky tomu vědci našli jeho současnou příbuznou po mateřské linii. Je to žena žijící v Anglii,“ vypráví antropoložka Renata Baštýřová. Jak dále dodává, kdybychom prý pátrali po našich předcích, zjistili bychom až šokující informace. Většina z nás je totiž příbuznými po mateřské linii. „Byly provedeny výzkumu, které ukázaly, že evropská populace pochází ze sedmi skupin. Když to vezmeme zpětně do historie, každý z nás má vlastně jednu ze sedmi matek. Je pravdou, že šest skupin pocházelo z Evropy. Byli to původní obyvatelé – sběrači a lovci. Poslední skupina k nám dorazila z Blízkého východu a postupně se zde rozšířila. Byli to ti, kteří přinesli zemědělství. Mohli bychom tedy říci, že asi tak osmdesát procent Evropanů jsou potomci lovců a sběračů a jen dvacet procent jsou potomci zemědělců,“ říká Baštýřová.
Autoři výstavy se snažili na smrt pohlížet z několika pohledů. Pro návštěvníky jsou připraveny zajímavosti nejen o pohřbech, které byly tradiční pro různá období, ale také o příčinách smrti. Jednou z nich je i kanibalizmus. Z vědeckých výzkumů vyplývá, že na území dnešního Chomutovska žili dříve lidožrouti. Řeč je o období 1200 - 800 let před naším letopočtem. „Kanibalismus je velmi početně doložen v podobě nahodile nalézaných lidských kostí, které nesou stopy dobývání morku, ořezávání noži, ale také smažení a pečení v oleji,“ popisuje důkazy lidožroutství archeolog Holodňák. Podle odborníků se prý ale nejednalo o kanibalismus páchaný z hladu - šlo zřejmě o kultovní rituály. „Lidé si pravděpodobně představovali, že pokud sní část nějakého konkrétního lidského těla, získají jeho vlastnosti nebo budou ochráněni před nějakými nepříjemnými okolnostmi,“ vysvětluje chování bývalých obyvatel dnešního Chomutovska Holodňák.
Výstavu připravilo Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci. Nainstalována bude v jezuitském areálu Oblastního muzea v Chomutově do 4. června. Veřejnosti je přístupna ve dnech úterý až pátek v čase od 9,00 do 17,00 hodin a v sobotu od 9,00 do 14,00 hodin.
Ilustrační foto z archeologického výzkumu: www.muzeumzatec.cz.

Nejnovější články v sekci Volný čas...
Blíží se dětský den, a tak se se to ve víkendovém programu dětskými akcemi jen hemží. Kromě velké Bambiriády v Chomutově si mohou děti užívat na zámcích v Korozlukách a Libochovicích, v teplickém muzeu, na lounském koupališti... Živo bude tentokrát hlavně v Teplicích, kde začíná lázeňská sezóna.
V sobotu 18. srpna od 20:00 hodin se projekt Michala Dvořáka a Jaroslava Svěceného představí v Bílině. Bílinský koncert bude jediným v Ústeckém kraji. Nadšené reakce a velký úspěch u publika provází začátek koncertního turné se špičkovým hudebním a audiovizuálním programem, prvotřídními interprety a hostujícími umělci z celého světa.
Letošní ročník chomutovského festivalu Otevřeno začíná v pátek 1. června a potrvá do soboty 9. června. Program proběhne v sedmi dnech. V rámci festivalu vystoupí mnoho umělců různého žánru a stylu. Hrát budou třeba skupiny Zrní, Květy, Krucipüsk, Tichá dohoda, Goodfellas či slovenské duo Romanika. Velká část programu je věnována oslavám 50 let bigbeatu v Chomutově. Hostem festivalu na počest těchto oslav je legendární britská rocková skupina Uriah Heep.
Chomutovská Bambiriáda se odehraje již potřinácté a to na tradičním místě na Kamencovém jezeře v pátek 25. a sobotu 26. května. Vstup po oba dva dny je zdarma a pro děti je připraven bohatý program, včetně soutěže Piráti na jezeře. Bambiriáda je přehlídka volnočasových aktivit pro děti a mládež a koná se v 19 městech republiky - v Ústeckém kraji je to tradičně Chomutov. Uvnitř celý program.
Proměny zámeckého areálu v Duchcově zaujaly pořadatele letošního AniFestu 2012, kteří se rozhodli připravit jedinečné audiovizuální dílo, pracující s technikou animace. Dílo Laputoidy / Tikající krajina je vytvořeno speciálně na míru výstavního sálu zámku a jeho hlavním motivem jsou proměny zámeckého areálu, odraz minulosti v oživení duchcovského hospitalu a momenty z historie krajiny.



