Mostecko - Archeologické naleziště Písečný vrch
Písečný vrch, který leží 2,5 km jihovýchodně od Bečova, patří k nejstarším nalezištím v Čechách a nachází se zde nejstarší křemencový lom v Evropě. Vrch sám je sice pouze 55 m vysoký, zato se rozprostírá na ploše asi 100 hektarů. Těžba křemence, užívaného při výrobě polovodičů a laboratorních skel, jej ovšem během posledních desetiletí silně pošramotila.
Geologové zjistili, že kopec je pozůstatkem výbuchového hrdla nejjednoduššího typu explozivních třetihorních sopek. Sopečná činnost prorazila mohutnou povrchovou krustu křemenců, mocnou až několik metrů a rozdrtila ji na jednotlivé bloky, které se zřítily zpět do jícnu sopky. Názory na stáří těchto křemenců se různí, patrně vznikly jako sediment silicifikovaný vlivem klimatu někdy před obdobím miocénu. Kopec je tvořen převážně bělavými jemnozrnnými krystalickými křemenci, na jeho západní straně jsou však také křemence hrubozrnné a málo prokřemenělé. Člověkem doby kamenné byl křemenec vyhledáván a těžen jako surovina pro výrobu nástrojů. Roli přitom hrály jeho vynikající štěpené vlastnosti a velká ostrost hran. Hrubší druhy na západní straně kopce byly těženy v době bronzové jako surovina k výrobě drtidel na obilí.
Technologie těžby ve střední době bronzové byla poměrně jednoduchá, avšak v principu používaná až do minulého století. Vhodný blok křemence, ať viditelný na povrchu nebo vyhledaný pomocí úzké kopané sondy, byl co nejvíce odkryt vyhloubenou jámou, jejíž hloubka mohla činit až tři metry. Okolo bloku byl v těžební jámě rozdělán oheň, po rozpálení byl kámen polit vodou, aby rozpraskal a pak rozbit pomocí velkých kamenných palic. Takto vytěžená surovina byla na místě opracována do hrubého polotovaru plochého ručního mlýnku na obilí.
Na konci starší doby kamenné - paleolitu, v období kolem 12 000 let př. n. l., byly na Písečném vrchu dílny na výrobu nádherných 20 - 30 cm dlouhých čepelí nožů. Na místě samotném se samozřejmě našly jen polotovary a poblíž dílen základy krátkodobých stanovitých přístřešků se zbytky ulovené stravy, hlavně koní. Nejkomplexnější poznatky o osídlení Písečného vrchu pocházejí ze středního paleolitu. Pod skladním převisem v jihozápadní části kopce se zachovalo nevelké torzo sedimentů, ve kterých se dochovalo šest horizontů se středopalelolitickou industrií. V dolní polovině profilu se zachovaly horizonty půdy z doby meziledové, z nichž spodní je stará kolem 250 000 let. Získány byly velké kolekce artefaktů, vyráběných středopaleolitickou technologií, tj. odbíjením z předem připravených jader. V nejspodnější vrstvě byl nalezen zahloubený objekt (dům) přistavěný ke skalní stěně. Měl plochu cca 15 m2, a byl zahlouben 70 cm do podloží, na bocích byly vybudovány nevysoké kamenné zídky a uprostřed ohniště. Po obvodu obydlí se zachovaly jamky po kůlech, dokládající dřevěnou konstrukci vnější stěny. Kromě asi 2 000 kusů kamenných nástrojů byly nalezeny jakési křemencové palety na roztírání okrového barviva, jímž si tehdejší lidé potírali a zdobili tělo. Soudě podle nálezů, byly tehdy v módě barvy žlutá, žlutohnědá a červená. Barvivo přitom vyráběli na místě přepalováním místních porcelanitů. K nejvzácnějším a nejzáhadnějším nálezům patří vybroušené trojrozměrné artefakty, znázorňující patrně lidské hlavy. Jde o jeden z nejstarších dokladů estetického cítění člověka u nás i v Evropě. Nedaleko výše popsaného převisu se nacházely zbytky osídlení.
Neděle, 19.5.2013
