Mostecko - Šlechtické sídlo Bedřichův Světec
Bedřichův Světec je součástí obce Bělušice, která leží při hlavním silničním tahu Most - Louny. V obci stojí unikátní kostelík svatého Jakuba, který vám doporučujeme k návštěvě.
Uměleckohistorický rozbor zařadil kostel sv. Jakuba mezi pozdně románské emporové stavby, kladené do l. poloviny 13. století. Do západní části chrámové lodi původně vystupoval vyvýšený prostor (empora) opřený o střední pilíř a nesený klenbou. Dnes už emporu v kostele sv. Jakuba bohužel nahradila dřevěná kruchta, stopy někdejšího komunikačního systému však zůstaly jasně zřetelné. I dnes lze z interiéru chrámové lodi vystoupat na úroveň bývalé empory po schodišti vloženém dovnitř západní obvodové zdi. Kdysi otevíral přímé spojení mezi okolím kostela a emporou. Masopustní dny roku 1238 trávil král Václav I. zřejmě v oseckém klášteře. Provázela jej bohatá společnost, která také potvrdila obsah jedné z královských listin. Z našeho kraje se setkáváme s mocnými Hrabišici, ale i s drobnou šlechtou, mezi kterou patřil i Hageno de Zvethiz. V tomto nositeli módního jména Ahně spatřujeme drobného šlechtice, spojeného s Bedřichovým Světcem.
Příslušné místní jméno, které tehdy čteme vůbec poprvé, zároveň dokládá existenci kostela. Ve Světci (později zvaném Bedřichově) můžeme už k roku 1238 předpokládat šlechtické sídlo, při němž sloužil emporový kostel. Ten byl nejen výrazem a oporou nové etapy pokřesťanštění české země, ale nabízel hned dvojí ryze pozemskou ochranu. V dobách ještě majetkově nepevných zajišťovala nadání činěná právě ve prospěch kostela držbu místního šlechtického rodu. Přišel-li čas válečných střetů, skýtaly kamenné kostelní zdi pevné útočiště. Archeologický výzkum západně od kostela sv. Jakuba rozlišil dva horizonty šlechtického sídla. Starší horizont reprezentuje jednoduchý dvorec, jehož jádro tvořila dvojice částečně zahloubených staveb, uzavřených jednoduchým otýněním. Větší ze staveb se čtvercovou jímkou o rozměrech 4,5 x 4,5 m zahlubovala 1 až 1,2 m do skalního podloží. Dnem prostupovalo celkem osmnáct jam vyhloubených pro jedlové sloupy. Domníváme se, že dole ležel prostor skladovací, nahoře část obytná.
Gotická přestavba kostela sv. Jakuba a jeho pozoruhodná fresková výzdoba už patří do doby, kdy následovníci pana Ahně sídlili ve dvoře, který předpokládáme na jihozápad od kostela.
Sobota, 18.5.2013
