Do zooparku se vrátili zasloužilí rodiče

publikováno: 30.8.2005, kategorie: Vzdělávání, autor: Andrea Karasová

Sdílet:

V těchto dnech se do Podkrušnohorského zooparku v Chomutově vrátil chovný pár sov puštíka bělavého, s jehož pomocí strážci Národního parku Šumava letos vypustili do volné přírody třináct mláďat. Projekt běží už desátým rokem. Uvnitř fotografie. Cílem programu je posílení tamní populace sov. Navrácení zvířat do volné přírody je vrcholnou fází záchrany živočišných druhů a chomutovský zoopark se snaží vracet odchovaná zvířata do přírody každý rok. Vypouštění do volné přírody proběhla ve čtyřech vypouštěcích zařízeních umístěných v pralesovitém smíšeném porostu v Národním parku Šumava. Ve voliérách jsou několik týdnů před vypuštěním umístěny chovné páry s mláďaty. Obvykle koncem července jsou mláďata vypuštěna z voliér a po určitou dobu jsou ještě v kontaktu s rodiči ve voliéře. Pak si zvyknou na samostatný život ve volné přírodě. V letech 2000 – 2004 byl u dvacítky mláďat sledován jejich pohyb po vypuštění. Všechna mláďata se ve volné přírodě bez zjevných problémů aklimatizovala a ochránci nezaznamenali žádné neobvyklé chování, poznamenané umělým odchovem. Dosavadní průběh návratu puštíka bělavého na Šumavu lze považovat za velmi úspěšný. Do programu se zapojili od počátku Zoopark Chomutov, Zoo Ohrada a Záchranná stanice Pavlov a Přírodovědná stanice Horažďovice. Nově vstoupila do projektu i Zoo Děčín. Výskyt puštíka bělavého prodělal za posledních 100 let na území České republiky poměrně významné změny. Na přelomu 19. a 20. století patřil ještě na Šumavě k běžnému druhu sovy, ale již počátkem 20. století byl zaznamenán výrazný pokles populace. Příčinou výrazného úbytku mohla být kombinace odstřelu s nepříznivým vývojem životních podmínek, především ubývání smíšených lesů pralesovitého charakteru. Od 30. do 70. let 20. století bylo v oblasti Šumavy evidováno jen několik pozorování puštíka bělavého. Jednalo se zřejmě o náhodné zálety z míst trvalého rozšíření v Karpatech nebo nejvýchodnější oblasti Alp), nelze však vyloučit ani možnost přežití velmi početně omezené původní populace puštíků bělavých. Od roku 1995 vypustili ochránci přírody na Šumavě 67 jedinců.