e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Jakub Korčák nejen o mosteckém Revizorovi

publikováno: 19.2.2014, kategorie: Zajímavosti, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

Režisér Jakub Korčák se mosteckému publiku poprvé představí jedním z nejslavnějších děl světové dramatické literatury – divadelním zpracování Gogolova Revizora v pátek 21. února. Své divadelní zkušenosti sbíral Jakub Korčák doslova po celém světě, kde se domluví šesti jazyky! Jako režisér se nevyhýbá žádným žánrům včetně opery. Přečtěte si rozhovor s režisérem nejen o mostecké inscenaci Revizora.

Za sebou máte bohatou a pestrou divadelní cestu jako režisér, pedagog, proděkan, nebo umělecký šéf. V jaké profesi se cítíte nejlépe?  
Cítím se dobře všude, kde se otevírá tvořivá a dialogická cesta ke smyslu.

Kromě České republiky jste sbíral zkušenosti jako režisér a pedagog např. ve Švédsku, Belgii, USA, Turecku, Anglii, Německu, ale i v Austrálii. Co jste na cestě za divadlem zjistil?
Daly by se o tom teoreticky napsat paměti nebo dizertační práce. Pokud mám však odpovědět stručně, řekl bych, že prvními předpoklady živého divadla jsou vzájemná úcta, otevřenost, důvěra a pokora.

Zjistil jste nejen jako polyglot nějaké zásadní rozdíly mezi vnímáním divadla u nás a na opačném konci zeměkoule?
V Austrálii jsem před časem v tropickém Queenslandu dělal na James Cook University s místními herci workshop na téma Čechovova Višňového sadu. Překvapilo mě, jak rychle jsme se dobrali společných témat a bezprostřední dialogické vzájemnosti. Nevnímal jsem zde velký rozdíl mezi tím, s čím jsem se při práci na Čechovovi předtím vyrovnával v Rusku, u nás nebo například v Belgii. Mám zkušenost, že divadlo, které je založeno na autentických situacích, vzájemném dialogickém jednání a bezprostředních vztazích, dokáže oslovit diváky napříč různými kulturami.

V Mostě se představíte vůbec poprvé a poprvé také budete režírovat N. V. Gogola. S ruskými klasickými autory ovšem zkušenosti máte - Čechov, Dostojevskij ad., v čem je podle Vás Gogol jiný?
Za zakladatele moderní ruské literatury je považován A. S. Puškin, ale Gogol, určil její další směr. „Všichni jsme vyšli z Gogolova Pláště,“ prohlásil Dostojevskij. Gogol je zakladatelem ruského kritického realismu, ale zároveň nikdy nezůstal pouze realistou. Ve svých dílech z reality bezprostředně přechází do groteskní nadsázky, zdůrazňuje absurditu a přenáší nás až do roviny obludného, fantasmagorického snu. Ukazuje tak za Dostojevského a Čechova až ke Kafkovi, Ionescovi a Beckettovi. Gogol je každopádně velká výzva.

Revizor patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury a jeho dramatizace pro divadelní prkna se s úspěchem uvádí po celé Evropě i světě?. Jak přistupujete k nadčasovému tématu kritiky korupce a morálky Vy?
Byl bych rád, kdybychom v naší inscenaci nezůstali pouze u kritiky, ale podařilo se nám postihnout celkové podhoubí vzájemných vztahů a vazeb i podstatu společenského klimatu, v němž bují kariérismus, klientelismus a korupce.  
Sám Gogol napsal: „Rozhodl jsem se shrnout v Revizoru na jednu hromadu vše, co je v Rusku špatné, o čem jsem věděl, a současně se všemu vysmát." Samozřejmě ale nejde jen o Rusko, najde divák společné indicie s naší českou současností?
Je pravda, že při rozehrávání situací z Revizora člověk snadno zapomíná, že je to hra z roku 1836, která líčí morální marasmus spojený s utužením samoděržaví v Rusku po krvavém potlačení liberálního děkabristického povstání. Revizor v jedné ze svých významových rovin působí jako modelová politická hra a je až smutné, kolik bezděčných asociací se současným děním v naší zemi vyvolává. Věříme, že aniž bychom se pouštěli do prvoplánových aktualizací, najde divák v naší inscenaci vedle komediálních situací i nastavené zrcadlo současným poměrům. Doufáme přitom, že i my můžeme pojmenováním problémů přispět k tolik potřebné duchovní obrodě.

Při Vašich různorodých režisérských úkolech se setkáváte pokaždé s jiným činoherním souborem. Jak se Vám zkouší s tím mosteckým?
Vnímám velký tvůrčí potenciál mosteckého souboru. Našel jsem zde řadu výrazných, inspirativních a talentovaných hereckých osobností, se kterými mě baví vstupovat do tvůrčího dialogu.

„Sluší“ Revizorovi naše obří scéna?
Velký prostor je pro inscenátory vždy výzvou. Vyžaduje ve všech směrech větší nasazení, větší výraznost i intenzitu a přitom by to nemělo být na úkor vnitřní pravdivosti. Čtyři roky jsem byl v angažmá ve Zlíně, kde je divadelní prostor srovnatelný s mosteckým, takže vím, o čem mluvím. Nedávno jsem inscenoval Čajkovského komorně laděnou operu Evžen Oněgin v Göteborgu a v Oslu v moderních operních domech, které svými rozměry Most výrazně předčí. Člověk se však těžko může spolehnout na předchozí zkušenosti a musí při každé inscenaci začínat znovu od nuly. Vše je potřeba znovu objevovat v nových souvislostech a člověk nikdy předem neví, nakolik se mu to podaří. Revizor je hra, která si ve své realistické rovině žádá určitou intimitu, na druhé straně však vybízí k rozehrání v nadsázce, které velký prostor svědčí. Ve scénickém řešení se snažíme zohlednit obojí. Z velkého prostoru se každopádně snažíme nedělat překážku, ale přednost.

Co je podle Vás divadlo?
Aby definice divadla zahrnula skutečně vše, co je dnes za divadlo považováno, mohl bych si pomoci Brookovou lapidární, minimalistickou definicí, podle níž divadlo začíná v okamžiku, kdy člověk prochází prázdným prostorem a je sledován druhou osobou. Pro mě samotného je divadlo především způsobem poznávání života.

Premiéru inscenace Revizor můžete vidět v mosteckém divadle na Velké scéně 21. února v 19,30 hodin, další představení pak 26. února od 19,00 hodin. V hlavních úlohách spatříte Víta Herzinu – jako lžirevizora Chlestakova a Jiřího Krause jako hejtmana.