Severní Čechy budou za 50 let krajem jezer

publikováno: 11.3.2004, kategorie: Zajímavosti, autor: Antonín Dohnal

Sdílet:

Velké proměny čekají za půl století prostory dnešního Dolu Nástup Tušimice. Plány jsou velkolepé - těžební velkostroje má vystřídat poklidná hladina jezera a zelená zákoutí lesů a luk a krajina má sloužit k rekreaci a sportu. Velké proměny čekají za půl století prostory dnešního Dolu Nástup Tušimice. Plány jsou velkolepé - těžební velkostroje má vystřídat poklidná hladina jezera a zelená zákoutí lesů a luk a krajina má sloužit k rekreaci a sportu. „Víme dnes docela přesně, jak by mohlo v budoucnu vypadat dnešní území tušimických dolů, až tu po roce 2035 skončí těžba skrývky a uhlí a celá krajina dostane lidský rozměr,“ říká Ivan Svoboda ze společnosti R – Princip Most, zabývající se ekologií související s hornickou činností. „Existují už studie, které zasahují do budoucnosti vzdálené padesát i víc let a jsou to dokumenty velice zajímavé. Jak známo, doly podle horního zákona musejí provádět sanaci a rekultivaci území, narušeného hornickou činností. To je důležitý předpoklad a navíc lze počítat i s penězi, které chce dát stát na revitalizaci Podkrušnohoří, na odstranění starých ekologických zátěží. Jedná se o proklamovaných 15 miliard korun a věřím, že potřebné finance z této sumy získá i Tušimicko. Z toho vychází i naše studie Tušimicka po ukončení těžby. Předpokládá zatopení zbytkové jámy lomu Libouš a vytvoření velkého jezera severně od obce Březno. Jezero by mělo rozlohu 512 hektarů, hluboké by bylo maximálně 55 metrů a obsahovalo by na 80 milionů kubíků vody. Pro srovnání s Nechranickou přehradou by bylo asi třetinové. Počítá se s napouštěním z řeky Ohře Podkrušnohorským přivaděčem zhruba tři roky. Zajímavě tvarované a do terénu citlivě zasazené jezero bude místem k rekreaci a provozování vodních sportů i významným krajinotvorným prvkem. Výsypky po rekultivaci dostanou podobu lesů prostřídaných travními porosty, s komunikacemi, cyklostezkami, vzniknou tu prostory pro golf, tenis a jiné sporty, počítá se i s průmyslovým využitím části území a směrem ke Kadani by mohlo vyrůst několik rodinných domů. Studie pamatuje i na agrocentrum na dnešní výsypce Merkur, které by obhospodařovalo zelené plochy, zabývalo se například chovem ovcí a bylo i místem pro agroturistiku. Je toho hodně, co by mohlo být na Tušimicku po ukončení důlní činnosti. Při navrhování záměrů spolupracujeme s pracovníky Severočeských dolů., diskutujeme je se starosty okolních obcí a příslušnými institucemi a získáváme jejich podporu,“ dodává Ivan Svoboda. Obdobnou studii rekultivace a revitalizace krajiny po těžbě uhlí vytvořila společnost R – Princip Most spolu s Báňskými projekty Teplice i pro Doly Bílina, kde za půl století bude také velké jezero. „Toto jezero, které zatopí zbytkovou jámu lomu Bílina bude největší v rámci rekultivací v celé severočeské hnědouhelné pánvi. Jeho plocha bude 1100 hektarů, bude tudíž dvakrát větší než jezero v Tušimicích. Bude i značně hluboké – až kolem 150 metrů. V současné době se v jezero už proměňuje bývalý lom Chabařovice ve východní části pánve. Plocha vodní hladiny tu bude 250 hektarů,“ upřesňuje Ivan Svoboda.