Litvínovsko - Zámek Jezeří
Zámek
Jezeří patří k jedné z nejvýraznějších dominant Krušných hor. Stojí na místě,
kde strmé svahy Krušných hor spadají do plošiny Mostecké pánve, na terasovém
ostrohu horského masívu. Z jeho teras je úchvatný výhled - jednak na nevábné
povrchové doly pod ním, ale také směrem k Českému Středohoří. Původně měl zámek
ustoupit těžbě uhlí, ale nakonec se ho podařilo zachránit a dnes se vrací
k životu a každé léto vítá návštěvníky k prohlídkám zámku i řadě kulturních
a společenských akcí. Není divu, vždyť zámek Jezeří má za sebou bohatou kulturní
tradici.
Historie
Na místě dnešního zámku stával dříve hrad, postavený kolem roku 1363 až 1365
pány z Ervěnic, nazvaný Eisenberg. Roku 1513 odkázal Zikmund Smolík hrad svému
švagrovi Mikuláši Hochhauserovi z Hochhausu.
Ten
však o něj přišel za svou účast na českém stavovském povstání a v roce 1623 jej
koupili Lobkovicové, kterým - s krátkými přestávkami - patří dodnes. Vilém
mladší z Lobkovic nechal zámek v roce 1627 upravit do renesanční podoby.
O necelých dvacet let později však zámek vyhořel. Znovu ho začal budovat
Ferdinand Vilém z Lobkovic v roce 1696, ovšem již v barokním slohu. Další požár
postihl Jezeří v roce 1713 a tak začala jeho další výstavba, opět v barokním
stylu. Skutečnou vrcholnou éru prožil zámek Jezeří na přelomu 18. a 19. století,
kdy prochází dalšími stavebními úpravami a stává se významným společenským
a kulturním centrem kraje. Hlavní zámecký sál byl v roce 1802 přebudován na
divadlo, kde se pořádaly hry i předpremiéry děl, uváděných vídeňským dvorním
divadlem. V zámeckém divadle hrávali přední umělci té doby jako Mysliveček,
Gluck, Dušík, Tomášek, Cartelliari a Beethoven. Byla zde zřízena první bezplatná
hudební škola v Čechách, působila tu domácí a lovecká kapela a proslulé "Eisenbergské
kvarteto". Pravidelně se na zámku scházely význačné osobnosti kulturního
a společenského života jako například J. W. Goethe, když se léčil v nedalekých
Teplicích. V letech 1840 až 1850 zámek a jeho okolí vyobrazil malíř Karel Robert
Croll. V době ohrožení republiky nacismem se stalo Jezeří, ačkoliv leželo v
Sudetech, centrem češství. Na rozdíl od mosteckého divadla se na zámku hrály
české hry přístupné veřejnosti. Po roce 1938 byl zámek obsazen německými vojsky
a během války sloužil jako vězení vysokých důstojníků, diplomatů a politiků
západních zemí. Po skončení války přešel zámek do majetku státu, který v něm na
čas umístil armádu, která se na jeho dnešním špatném stavu výrazně podepsala.
Krátce byl také internátem pro učně.
Arboretum a park
V
období romantismu druhé poloviny 18. století a 19. století došlo k úpravám
lužního lesa pod zámkem a na břehu zanikajícího jezera vznikl rozsáhlý a krásný
park a arboretum. Jeho součástí se staly také původní staré stromy, z nichž
nejstarší přesahují věk tisíce let. Nádherný park se stal jedním z nejvýznamnějších v Evropě, bylo v něm několik
altánků, jezer a hlavně velice vzácné stromy a keře z celého světa. V roce 1838
měl park rozlohu cca 50 hektarů. Velká část arboreta však ustoupila těžbě uhlí
a byla definitivně zničena.
Záchrana zámku
Pod Jezeřím se nachází asi 30 milionů tun uhlí, který měly být vytěženy. Znamenalo by to zničení vzácného arboreta a ohrožení statiky zámku i celého masívu. Stát rozhodl vyjmout Jezeří a arboretum z památkové ochrany, proti čemuž začalo v roce 1980 bojovat hnutí Brontosaurus a další organizace a jednotlivci. Nakonec bylo v roce 1989, tedy po devíti letech bojů, definitivně rozhodnuto o záchraně zámku. Část oprav na zámku proběhla již v době předrevoluční a další pokračují dodnes.
Současnost
Zámek je postupně opravován a zpřístupňován návštěvníkům. Volně si lze
prohlédnout exteriéry zámku. Příležitostně se zde konají kulturní akce.
Prohlídka interiérů v severním křídle trvá 45 minut.
Otevřeno:
duben a říjen
středa - neděle
9.00 - 16.00 hod.
květen až září
pondělí zavřeno
úterý - neděle
9.00 - 18.00 hod.
Kontakt:
telefon: 476 734 338
Sobota, 4.2.2012
