Kadaňsko - Příroda, historie a památky města Klášterce nad Ohří
Příroda
Klášterec
nad Ohří leží mezi Krušnými a Doupovskými horami při řece Ohři v nadmořské výšce
320 m. Rozloha regionu je cca 45 kilometrů čtverečních. Dlouhodobý průměr
ročních teplot je v Klášterci nad Ohří 7 stupňů C.
Přírodní dominantou města je anglický park o rozloze 9 ha, založený
v 17. století, náležející ke kláštereckému zámku. Skalní útvar Sfingy, ležící
nedaleko města v Krušných horách, nabízí překrásné vyhlídky na Krušné a Doupovské
hory. Na nedalekém Měděnci se zájemci mohou seznámit s geologickou stavbou
Krušných hor a nahlédnout do bohaté historie hornictví v této oblasti, ať již ve
zdejší expozici nerostů blízkého i širšího okolí, nebo v podzemní štole Marie
Pomocné či v hlubinném dolu.
Historie
První zmínky o tomto území pochází z poloviny 12. století, kdy zde benediktini založili pobočku postoloprtského kláštera. Roku 1277 přešel klášter do rukou krále Přemysla Otakara II. V roce 1453 koupili panství Fictumové a položili základy pozdně gotické tvrze, z níž později vyrostl zámek. V té době byl Klášterec povýšen na město s vlastním erbem. V 17. století přešlo panství do rukou Thunům, kteří se zde udrželi až do tohoto století. Jejich dílem je kompletní přestavba zámku. Rozvoj města, spjatý s výrobou porcelánu, nastal v 18. století.
Památky
Zámek
Nejvýznamnější
památkou Klášterce je pseudogotický zámek se zahradou. Součástí areálu je také
Kostel Nejsvětější Trojice (obrázek vpravo) a Thunská hrobka. Na zámecký park
navazuje areál Kyselka.
Náměstí Dr. E. Beneše
Přímo na náměstí a v jeho okolí se nachází řada měšťanských domů z 18. a 19. století,
které společně se zámkem a kostelem Nejsvětější trojice tvoří historický střed
města. Za prohlídku stojí barokní morový sloup z roku 1680 a lví fontána ze 17. století.
Pseudorenesanční rohová radnice s vysokou osmibokou věží, zakončenou cimbuřím,
byla postavena v polovině 19. století mosteckým stavitelem J. Böhmem. V roce
1859 byla budova silně poškozena požárem, který zničil prakticky celé město.
Opravena byla do své původní pseudorenesanční podoby (náměstí na obrázku
nahoře).
Hřbitovní kostel
Na hřbitově stojí kostel Panny Marie-Těšitelky, postavený v letech 1743 - 1760
v rokokovém slohu s pěknou nástropní freskou od Franze Botha. V sousedství je
hřbitovní kaple z roku 1764.
Další
Ve
městě stojí celá řada původních sochařských děl, i sochy, svezené z okolních
likvidovaných obcí, za prohlídku stojí také křížová cesta v zámeckém parku.
Nejstarší pec - nedaleko centra najdete kruhovou pec na výpal porcelánu. V 80. letech došlo k jejímu zřícení, po rekonstrukci je opět přístupná (na obrázku).
Pondělí, 20.5.2013
