e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Nad Strupčicemi postavili dobrovolníci Maják

Několik století a několik geologických vrstev spatří návštěvníci Strupčic na Chomutovsku, kteří vyšplhají na tamní rozhlednu pojmenovanou Maják. Dřevěnou šestimetrovou rozhlednu stavěli deset dnů dobrovolníci z celé České republiky. Stavba je součástí natáčení dokumentu filmaře Martina Ryšavého Na vodě, který sice teprve vzniká, rozhlednu už ale navštívit můžete. Křest má za sebou, teď k ní obec ještě umístí navigační cedule.

Před návštěvníky se rozvine impozantní zelený pás Krušných hor se zámky Červený hrádek a Jezeří, v jejichž zdech se počítají století zpět až do středověku. Tyto připomínky minulosti ale přebije pohled blíže k rozhledně, kde jsou kilometry rozdrásané země a kilometry uhelných dolů. Příroda a historie tak kontrastují se současností a průmyslem.

Dřevěnou rozhlednu postavili dobrovolníci z celé republiky ve věku 20 - 55 let. „A užili si celých deset dní,“ dodává vedoucí projektu Petra Drahanská. Šlo totiž o lidi, kteří se živí takzvaně „hlavou“, a manuální práci si užívali. Pracovali zadarmo, v dešti i v noci, spali ve stanech, pro pitnou vodu chodili do vesnice. „Připravovali jsme díly, stloukali konstrukci, to se dalo dělat i za deště pod plachtou. Montáž měl na starosti architekt Martin Kloda se svými studenty, práci jim ztěžoval déšť a vítr. Ale povedlo se,“ dodává Petra Drahanská.

Pod návrh a stavbu výjimečné rozhledny se může podepsat pražská architektonická kancelář e-MRAK s. r. o. ve spolupráci se sdružením ARCHWERK - architektonická huť. Autorský tým zahrnuje tři jména: Martin Kloda, Tomáš Feistner a Lenka Pechanová.

Z vrcholku šestimetrové dřevěné stavby je vidět stav posledních desetiletí. Krajinou se šinou obrovské těžební stroje, zvedají se oblaka prachu, a místo zelených lesů nastoupila bílá a černá barva jednotlivých odkrytých vrstev písku a uhlí. Ale rozhled nabízí i optimističtější variantu než důl Hrabák. Stojí-li člověk čelem ke Krušným horám, vidí sice doly, továrnu Chemopetrol a komořanskou elektrárnu jak na dlani, ale nalevo a vzadu se táhnou zelené louky, žlutá pole a pomezní hájky. Pravou stranu zase vlní kopce Českého středohoří. Z výšky 298 metrů nad mořem jsou vidět i města a obce, Horní Jiřetín, Litvínov, Vysoká Pec, Jirkov, Chomutov, mostecké sídliště, a samozřejmě Strupčice.

Rozmanitost místní krajiny a její příběh zaujaly filmaře a spisovatele Martina Ryšavého, který stojí za nápadem natočit dokumentární film a zkrášlit kousek této země stavbou artefaktu. Projekt se rozjížděl od loňského listopadu pod hlavičkou pražského občanského sdružení Prázdninová škola Lipnice, a ze začátku ještě nebylo jasné, o jaký artefakt půjde.

S nápadem rozhledny přišel vlastně až letos v květnu starosta Strupčic Luděk Pěnkava. „Ten nás v podstatě zachránil,“ vzpomíná Petra Drahanská. Třičtvrtě roku totiž tým hledal vhodný pozemek, a kvůli nevstřícnosti uhelné společnosti už to vypadalo, že se nic stavět nebude. Požádal o pomoc starostu přilehlých Strupčic, a starostu neotřelý nápad nadchl, zahrál mu do noty: „Už dlouho jsem měl v plánu postavit na kraji obce rozhlednu. Proto jsem oslovil místního člověka, kterému patří kousek pozemku poblíž toho, který si sdružení původně vybralo. A během několika hodin jsme pozemek pronajali, zaměřili, a vše bylo domluveno,“ líčí spokojeně dobrý konec. Obec se na stavbě nijak finančně nepodílela. Její veškeré náklady spočívaly ve spotřebované vodě. „Dobrovolníci, kteří bydleli v táboře na louce u vesnice, totiž využívali hygienické zázemí ve sportovním areálu,“ vysvětluje Pěnkava.

Náklady na stavbu nese na svých bedrech společnost Bionaut Films, která film Martina Ryšavého produkuje. Dokument s názvem Na vodě je ještě ve fázi sběru materiálu. Rozhledna Maják (jméno poukazuje na budoucnost krajiny jezer, kterou se severní Čechy po ukončení těžby uhlí stanou) bude jistě oblíbeným výletním cílem, dá se k ní dojít příjemnou procházkou, dojet na kole i autem. „Rozmístíme v ulicích směrovky, stejně tak i u plánované cyklostezky z Chomutova do Strupčic,“ říká starosta Pěnkava.