Aktuálně z regionu
Dopravní servis Komentář Krimi Kultura a sport Města a obce Náš tip Podnikání Region Společnost Turistika Vzdělávání Terénní šetření stavu náhradních porostů v Krušných horách
publikováno: 22.7.2010, kategorie: Komentář, autor: Luděk SvobodaObnovou prostředí a lesa v Krušných horách a návrhy lesnických i dalších opatření se zabývali v terénu členové skupiny krajského úřadu pro řešení kalamitního stavu v této části regionu. Kyselá depozice stále překračuje kritickou zátěž, porosty a půdy jsou oslabeny, řešením nejsou ani náhradní dřeviny a obnova lesa je znemožněna rovněž přemnožením zvěře.
Na náhorních plošinách Krušných hor v okolí Cínovce, Mikulova a dalších lokalit na rozhraní okresů Teplice a Most se přímo v terénu setkali členové Pracovní skupiny pro řešení kalamitního stavu náhradních porostů Krušných hor, která byla hejtmankou Janou Vaňhovou ustavena v loňském roce. Cílem jednání, kterého se Jana Vaňhová zúčastnila se svým náměstkem Arnem Fišerou a se členy zmíněné skupiny, bylo zhodnotit stupeň poškození porostů smrku pichlavého v Krušných horách kloubnatkou smrkovou. Představitelům kraje se dostalo odborných rešerší, hodnocení a výhledů od odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, útvaru Lesní ochranné služby ve Strnadech, ze státního podniku Lesy České republiky či ze Sdružení vlastníků obecních lesů.
Smrk pichlavý je v Krušných horách náhradní a tedy nikoliv původní dřevinou a právě tento smrk je kloubnatkou napadán, a to i v porostech spolu s břízou bradavičnatou. Podmínkou pro šíření houby je zdejší vysoká vlhkost včetně častých mlh v nadmořských výškách kolem 800 metrů. Podobně škodí vysoký obsah imisí v půdě z minulých let, i když v posledních letech došlo k výraznému omezení některých emisí, např. u So2 až od 90%. Jak též na Krušných horách při jednání výjezdní skupiny zaznělo, provoz i věda si sice umí s problémem poradit, ale kromě ovzduší, nedostatku financí na všech úrovních se negativně na stavu porostů projevuje v každém případě neúnosný početní stav jelení zvěře, která vegetaci ničí okusem, loupáním i ohryzem. Představitelé kraje si rovněž prohlédli nové výsadby dřevin. Například značné plochy osázené listnáči (buk) musí být kvůli zvěři oploceny a to přináší samozřejmě další vysoké finanční náklady (obnova jednoho hektaru lesa stojí na Krušných horách téměř 200 000 korun).
„Krušné hory nejsou zdravé,“ řekla hejtmanka Jana Vaňhová, „protože si stále s sebou neseme zátěže z minulých desetiletí. Přesto se revitalizují, ale za jakých nákladů a s jakým nasazením specializovaných firem a oborníků! Tady ve východní části Krušných hor je největší problém houba kloubnatka, na Chomutovsku zase sypavka. A dalších úkolem, vedle hnojení a léčení náhradních porostů a výsadby nových a vhodnějších, je úkol uvést do optimálního stavu počty zvěře, která u nás v Ústeckém kraji a konkrétně v Krušných horách škodí porostům a tedy životnímu prostředí. K postupnému zlepšení situace jistě přispějí i odborníci z pracovní skupiny, hodlám iniciovat i jednání naší krajské rady a pomoc a vstřícnost očekávám a budu ji vyžadovat i od příslušných ministerstev.“
Nejnovější články v sekci Aktuálně z regionu...
Starosta Loun Jan Kerner tento týden oznámil, že končí ve funkci starosty Loun. Do čela města byl poprvé zvolen v roce 2002, podruhé v roce 2006 a potřetí roku 2010. Jméno nového starosty bychom mohli znát 13. února, zřejmě se jím stane Radovan Šabata.
V současné době probíhají v areálu bývalých Vinohradských kasáren rozsáhlé stavební práce a s nimi tak vzniká nový sportovně-relaxační areál. Po otevření nového zimního stadionu a Kulturně společenského centra, jehož součástí je i nové Kino Svět, tak jak ho Chomutované sami nazvali, vyroste v jejich blízkosti do konce roku 2012 také Oddychové a relaxační centrum s plaveckým bazénem.
Město Jirkov požádá Nadaci ČEZ o milionový příspěvek na zřízení nového dětského hřiště v prostoru nad historickými sklepy. Hřiště má být součástí parku, který bude sloužit jako klidová zóna v centru města.
Podkrušnohorský zoopark dosáhl v roce 2011 druhé nejvyšší návštěvnost v historii. Jeho branami prošlo celkem 242 171 osob, což je o 25 775 více než v roce 2010. K příznivému vývoji návštěvnosti přispívá zvelebování přírodního areálu a zkvalitňování návštěvnického servisu. Návštěvníci přicházejí do zooparku stále především za zvířaty Eurasie, zoopark jim ale nabízí mnohem víc.
Záchrannou stanicí pro handicapovaná zvířata, při Podkrušnohorském zooparku bylo přijato v roce 2011 celkem 229 jedinců. Zvířata jsou každoročně přijímána s různě komplikovaným zraněním nebo onemocněním. Z menších druhů se jednalo o netopýry (35 ks), ježky (30 ks) či rorýse (20 ks), z větších například o poštolky (21 ks) a káňata (13 ks) a mezi velké pacienty patřily nejčastěji srny. Mezi nejzajímavější druhy zvířat patřil například čáp černý, orlovec říční či moták pochop.
Sobota, 4.2.2012
