e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Zimní solení se podepisuje na stavu městské zeleně

Některá stromořadí lemující mostecké ulice připomínají svým zbarvením spíše podzim než léto. Listy javorů v Sukově ulici zasychají od okrajů k řapíkům a postupně opadávají. Na vině je zřejmě zimní solení komunikací a chodníků. Stromům by pomohlo používání ekologičtějších posypů.

Ekologické centrum Most na tuto situaci upozornil Deník Mostecka. Podle zjištění ekocentra není Sukova ulice v tomto směru výjimkou, usychající stromy lze nalézt po celém Mostě.
Listy usychají buď na celém stromě nebo pouze na nejpostiženější straně koruny, což bývá právě ta přilehlá ke komunikaci. V nejhorších případech může docházet i k zasychání větví nebo celé části koruny, tak dramatická situace naštěstí v Mostě zatím není. I když se jedná o příznaky, které může vyvolat celá řada negativních faktorů (sucho, emise, přehřívání), právě to, že se v drtivé většině případů jedná o stromy podél silnic, napovídá, že hlavní příčinou je zasolení půd. Chlorid sodný, který se dostává do půdy při zimním solení komunikací nejenže půdu zasoluje, ale současně také způsobuje vyplavování vápníku, draslíku a hořčíku, čímž se rozpadá půdní struktura a pH se posunuje do alkalické oblasti. V takové půdě je pak řada živin pro rostlinu prakticky nepřístupná. K zasolení půd dochází do vzdálenosti 2-10 m od vozovky nebo chodníku. Opadáváním listů se vlastně dřevina zvýšené koncentrace chloridů zbavuje.

V Mostě takto trpí především javor klen. Dřeviny s hlubším kořenovým systémem, malými nároky na živiny, dále ty, které žijí v symbióze s mikroorganismy a ty, které snášejí alkalické půdy jsou obecně proti zasolení půd odolnější. Sůl působí na stromy dlouhodobě a velmi skrytě. Rozbory prováděné experty na okrasné zahradnictví ukazují, že pod koruny stromů se může nahrnováním nasoleného sněhu, průsakem a posypem dostat od jednoho až téměř do pěti kilogramů soli na jediný metr čtvereční.

Možností, jak se zbavit soli z půdy je málo. Částečně může pomoci vydatná zálivka, to je ale značně neekonomické a mnohdy i technicky nemožné. Vybagrování půdy je také těžko realizovatelné. Je možné odstraňovat kontaminované listí a trávu, to však pomáhá jen částečně. Navíc to neřeší samotnou příčinu. „Řešením je náhrada soli jinou ekologicky šetrnější alternativou. Na trhu je k dostání i posypový materiál nesoucí značku Ekologicky šetrný výrobek. Takové materiály nejen, že nerozežírají naši obuv, podvozky aut, mostní konstrukce, ale také neškodí životnímu prostředí – stromům a půdě. Další možností je vytipování ulic, kde by silničáři nesolili, ale používali právě alternativní posypy anebo mechanické odklízení sněhu. Touto cestou šli například v Praze, kde si dlouhodobě stěžovali obyvatelé městské části Spořilov,“ uvedla Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most. Používání písku, případně škváry má zase jiné nevýhody. Jednou z nich je např. zvýšená prašnost. „Ekologický posypový materiál Ekogrit by k zvýšení prašnosti v ovzduší neměl přispívat. Používá ho i Kancelář veřejného ochránce práv. Tato instituce jde tak svým chováním příkladem nejen dalším úřadům, ale i firmám a občanům, kteří mohou v zimě také zajistit schůdnost chodníků před svým domem tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí,“ dodala Hykyšová.

Aby se sůl nedostala ke kořenům je možné zvolit i různé mechanické zábrany, půdě prospěje přihnojování organickými hnojivy a předjarní prolévání půdy. Problém bývá hlavně v úzkých ulicích
a tam, kde se musí sypací vůz otáčet. Nasolený sníh a břečka končí po shrnutí úklidového vozu právě u kmenů stromů lemujících vozovku. Znečištěný sníh zde zůstává ještě na jaře, kdy už jsou vozovky suché. Dalším problémem je nekázeň obsluh sypačů. Sůl se také používá v mnoha případech zbytečně často.

Přísun soli se každou zimní sezónu zvyšuje a může být jen otázkou času, kdy už dřeviny nebudou schopny v tak zasolené půdě přežívat a novým stromkům se zde, samozřejmě, také dařit nebude.