e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

O prodeji hornických bytů s Pavlem Balažkou

Stát chce privatizovat více než dva tisíce bytů horníků. Zatím zjišťuje, jaký zájem o koupi mají nájemníci – ti neskrývají své obavy. Na otázky, týkajících se privatizace odpovídá Pavel Balažka, ředitel Státního podniku Doly a úpravny Komořany, jež privatizaci hornických bytů zajišťuje.

Privatizace se v nejbližších letech bude týkat stovek domů s téměř 2200 byty z oblasti bývalého Severočeského hnědouhelného revíru. Privatizovat se bude v Mostě, ale i Bílině, Oseku, Teplicích či Jirkově. Zájem o ně měla také Mostecká uhelná, kde řada nájemníků pracuje či pracovala, stát se ale rozhodl pro tento způsob. Z hotového znaleckého posudku, který bude důležitý pro stanovení ceny, mají nájemníci obavy. Více o tom v článku Připravuje se privatizace hornicích domů.

Proč bylo k privatizaci hornických domů ve vlastnictví státu přistoupeno teprve nyní, když vláda schválila příslušnou vyhlášku o privatizaci v roce 1997? Mnozí nájemníci privatizovaných bytů namítají, že tehdy byli výdělečně činní, zatímco v současné době jsou jako důchodci znevýhodněni.
„Když vláda v roce 1992 schválila zařazení majetku původních důlních podniků do privatizace, byl z toho vyjmutý bytový fond, protože ten tam podle ní prostě nepatří. Není určený k podnikání a hospodaření nově vzniklé Mostecké uhelné společnosti by zbytečně zatěžoval. Předchozí vedení zbytkového státního podniku DÚK sice připravovalo nějaké privatizační projekty, ovšem ty nebyly dotaženy do konce. Teprve já jsem před dvěma lety předložil kompletní privatizační projekt, který ale byl ministerstvem financí odmítnutý s tím, že tyto domy je nutné privatizovat právě podle zmíněné vyhlášky z roku 1997.“
Jakým způsobem byla vůbec stanovena cena domů? Proč je tak vysoká, jak tvrdí nájemníci?
„Cena domů, které se budou privatizovat, byla stanovena odborným znalcem na základě vyhlášky ministerstva financí 393/1991, která je platná do 31.10. 1994. To znamená, že i ceny jsou počítány z roku 1994, ale stáří domů je bráno k roku 2005. Vyhláška ovšem neoceňuje jednotlivé byty, ale pouze domy jako celek. Navíc jsme najali odhadce z regionu, který zná zdejší situaci a může to určitým způsobem v posudku zohlednit.“
Jenže odhad se údajně velmi liší od skutečného stavu domů. Jak to, že odhadce navštívil jen jeden nebo dva byty a na základě toho vypracoval celý posudek?
„Odhadce pracoval především s technickou dokumentací a orientačně se seznámil se situací na místě. Pro vypracovaní odhadní ceny je podstatná hlavně technická dokumentace, která vypovídá o typu stavby a podobně. Následně se ze stanovené hodnoty podle daných koeficientů odečítá hodnota za opotřebení, stáří a tak dále. Tyto detaily by však měl spíše vysvětlovat odhadce.“
Pokud by si nájemníci nechali vypracovat svůj vlastní posudek, přijmete ho?
„Posudek ale musí být zpracován podle zmíněné vyhlášky ministerstva financí. Pokud se bude cena domu výrazně lišit, předáme to k posouzení na cenový odbor ministerstva financí, který o těchto záležitostech rozhoduje. Ovšem spíše předpokládám, že příliš výrazný rozdíl to nebude. Jak už jsem říkal, znalec musí vycházet především z údajů v technické dokumentaci a ta obsahuje jasná fakta. Nebráníme se tomu, aby si nájemníci nechali dům odhadnout sami. Chceme jednat otevřeně, proto jsme jim také dali k dispozici náš posudek.“
Jakým způsobem tedy mohou uplatnit svou žádost o slevu, jestliže se domnívají, že je jejich dům v mnohem horším stavu, než je možné v posudku podchytit?
„Zdůrazňuji, že zatím se stále jedná o anketu, která bude vyhodnocena v závěru letošního roku. Ještě nejde o prodej domů. Očekáváme připomínky, doložené chyby a problémy, které zapracujeme do vyhodnocení a předáme je příslušným vládním institucím.“
Co se tedy stane, pokud nájemníci cenu nepřijmou a dům si nekoupí?
„Tento postup je přesně popsán v usnesení vlády 810/1997 o privatizaci bytových domů se 4 a více byty. Jsou v něm stanoveny tři postupné kroky: jako první dostanou možnost koupit si dům nájemníci, kteří v něm bydlí, a to za cenu podle vyhlášky MF 393/1991 Sb. Tedy pokud se nadpoloviční většina z nich dohodne, že založí bytové družstvo a dům si společně koupí. Pokud ne, bude vypsáno výběrové řízení nebo stát přímo nabídne dům jiné právnické osobě, tedy firmě, která předloží nejlepší privatizační projekt či nabídne nejlepší cenu, kdy minimální cena bude shodná s cenou nabídnutou oprávněným nájemníkům. To může být jiné bytové družstvo, realitní kancelář a podobně. Třetí možností je pak prodej domu ve veřejné soutěži. Tady už si ten objekt může koupit skutečně kdokoliv.“
Proč stát neprodal bývalé hornické domy Mostecké uhelné, která o ně měla zájem?
„Jak jsem již řekl, vláda rozhodla, že nejprve budou domy nabídnuty nájemníkům, teprve pokud oni koupi odmítnou, dostanou příležitost další zájemci. Z toho důvodu byl zamítnutý i privatizační projekt, který Mostecká uhelná před časem předložila na ministerstvo průmyslu a obchodu.“
Vraťme se k finančním otázkám. Kromě opotřebovanosti domů nájemníci argumentují tím, že obecní byty v Mostě byly privatizovány za mnohem nižší cenu. Jak je to možné?
„To je přece rozhodnutí vlastníka, města Mostu. Jeho představitelé vytvořili a schválili pravidla a ceny pro privatizaci obecních domů a bytů.“
Jenže se to zdá být nespravedlivé…
„Znovu opakuji, že jsme na počátku celého procesu. Prověřujeme situaci a připravujeme podklady pro přípravu pravidel privatizace. Postup prodeje schválí vláda. A teprve poté se zahájí samotný prodej domů. To bude v horizontu let 2006 a 2007.“
A poslední otázka: ve znaleckém posudku výše zmíněných domů chybí cena pozemku, na kterém stojí. Znamená to, že se při prodeji jejich hodnota ještě navýší?
„Tady také nemohu mluvit za vlastníky pozemků, konkrétně v případě mosteckých ulic Jana Žižky a U Města Chersonu za Mosteckou uhelnou, která tyto pozemky vlastní. Bude na jednání kupujících, jakou cenu si s původním majitelem dohodnou.“

K privatizaci hornických bytů se ještě budeme vracet. Mostecká uhelná nabídla nájemníkům pomoc při privatizaci – o ní konkrétně příští týden.